Pojem „Rychlá spojení“ pro vysokorychlostní železnici začalo Ministerstvo dopravy (MD) používat někdy kolem roku 2011. Dle MD Rychlá spojení (RS) lépe vystihují potřebu zajištění rychlého a kvalitního spojení mezi velkými městy v ČR, případně jejich napojení na významná sídla v zahraničí. Pod tímto pojmem by tedy neměla být vnímána pouze infrastruktura ve smyslu vysokorychlostních tratí (VRT), ale také provoz na těchto tratích, včetně rychlé meziregionální dopravy. MD novou filozofii shrnulo pod heslem „od tras ke spojením“.

Základní síť Rychlých spojení tvoří:

RS 1: Praha – Brno – Ostrava – Katowice – Warszawa/- Žilina – Košice,

RS 2: Brno – Břeclav – Wien – Graz/- Bratislava – Budapest,

RS 3: Praha – Plzeň – Regensburg – München/- Nürnberg,

RS 4: Praha – Ústí nad Labem – Dresden – Berlin – Hamburg/- Leipzig – Frankfurt

Součástí tras Rychlých spojení nebudou pouze nově budované VRT, ale také konvenční tratě s rychlostmi do 200 km/h. V rámci přípravy RS bude v následujících dvou letech probíhat revize dosavadních materiálů k VRT, zejména k jejich přesnému trasování, které je už mnohdy zaneseno v územních plánech. V roce 2013 byly zahájeny práce na územně-technické studii trasy RS 1 v úseku Praha – Benešov a v úseku Přerov – Ostrava, RS 4 Praha – Litoměřice, RS 2 Brno – Vranovice. Měla by také být provedena Studie příležitostí, která analyzuje důvody pro zahájení projektu, stanoví cíle, příležitosti a hrozby a porovná alternativní přístupy. V roce 2014 je plánováno zpracování Studie proveditelnosti pro RS 1 Praha – Brno, Brno – Ostrava a RS 4/ 42 Praha – Ústí n. L./ Most. Věřme, že zpracováním těchto dokumentů se realizace vysokorychlostních tratí v ČR opět přiblížila. Příprava VRT již probíhá od roku 1992 (zanesení do územních plánů) a je na čase se posunout od příprav k realizaci.

Co se týče samotné realizace VRT, první úseky dle odhadu MD mohou být realizovány v okolí Prahy a Brna okolo roku 2020 a jádrový úsek celé sítě Praha – Brno v letech 2020 – 2030. Pro realizaci je ještě potřeba najít dostatečnou politickou podporu. Ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS) se staví k budování VRT vcelku rezervovaně, když pro MF DNES 10.5.2013 prohlásil: „Nestačí být jen fanouškem vysokorychlostních tratí, je potřeba poctivě zkoumat, zda se vyplatí. Závidím optimismus těm, co je podporují, jak snadno vše půjde.“

Ideový návrh páteřní VRT v úseku Litoměřice – Praha – Brno – Vranovice s předpokladem realizace do roku 2035: