Archiv pro štítek: vysokorychlostní tratě

Modernizace trati Brno – Přerov na 200 km/h

1. září 2015 byl významný den nejen pro prvňáčky, ale také pro budoucnost české železnice. Zasedla Centrální komise ministerstva dopravy a schválila modernizaci železniční trati Brno – Přerov ve variantě M2 spočívající ve zdvoukolejnění a zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h. Podle studie proveditelnosti by modernizace měla být hotova do roku 2025 s odhadovanými náklady přes 35 miliard Kč. Varianta modernizace trati a současné výstavby vysokorychlostní trati na 350 km/h byla z ekonomických důvodů zamítnuta. číst více

Studie proveditelnosti trať Brno – Přerov

Studie proveditelnosti Modernizace trati Brno ‐ PřerovPrvní informace ze Studie proveditelnosti „Modernizace trati Brno ‐ Přerov“ zpracované ke dni 5.6.2015 společnosti Sudop Brno vzbudily v médiích velké ohlasy. Např. na iDnes článek Studie na rychlovlaky popřela fyziku. Rychlejší trať = pomalejší cesta nebo na E15.cz článek Začíná hra o první českou rychlotrať, studie doporučuje 200 km/h. Na úvod je dobré zmínit, že základním úkolem studie bylo právě prověření variant modernizace současné jednokolejné trati Brno – Přerov. Trať byla postavena v roce 1869 jako Moravsko‐slezská severní dráha a v letech 1993 – 1996 byla elektrifikována. Stávající rychlost se na trati pohybuje v rozmezí 80 – 100 km/h s mnoha místními omezeními rychlosti. Celková délka tratě pro účely studie mezi žst. Přerov a Odb. Brno Černovice činí 75 km. číst více

Rychlá železnice ve Skandinávii

V létě jsou ve Skandinávii dny dlouhé, za polárním kruhem nekonečně dlouhé. Polární den i příjemné teploty lákají turisty objevovat krásy norských fjordů, švédských národních parků nebo kouzla severských měst. Železnice propojuje všechna větší města a ve Švédsku i Norsku sahá až za severní polární kruh (tip jak se tam dostat vlakem). Železnici ve Skandinávii mimo turistů využívají hojně i místní lidé, zejména v jižní části mezi většími městy jako je Kodaň, Malmö, Göteborg, Stockholm a Oslo. číst více

Která VRT by měla být první? Výsledky ankety.

Rychlá spojení mapa
varianty plánovaných VRT v ČR (zdroj: MD ČR)

Z různých míst se na veřejnost dostávají předpovědi a názory, která vysokorychlostní trať v ČR by se měla stavět jako první. Podle vyjádření mluvčího ministerstva dopravy Martin Nováka z roku 2014 by to měla být rekonstruovaná trať Brno – Přerov pro rychlost 200 km/h. Avšak podle vyjádření ministra dopravy Dana Ťoka a premiéra Bohuslava Sobotky z letošního roku je vládní prioritou trať Praha – Litoměřice – Ústí n. Labem – Drážďany – Berlín, kde by mohly rychlovlaky uhánět rychlostí až 350 km/h, avšak nejdříve v roce 2030. A jaký názor má na priority výstavby VRT veřejnost, ať už odborná nebo cestující? Na tento dotaz se snažila nalézt odpověď anketa na webu www.vysokorychlostni-zeleznice.cz. číst více

Strategie rozvoje DB Bahn do roku 2030

Berlin Hbf - dálkové ICE , regionální vlak a S-Bahn (DB Bahn, Christian Bedeschinski)
Berlin Hbf – dálkové ICE , regionální vlak a S-Bahn (DB Bahn, Christian Bedeschinski)

Největší evropský železniční dopravce, německá společnost Deutsche Bahn (DB), patří zároveň mezi nejziskovější vlakové dopravce. Vše není tak jednoduché, jak na první pohled vypadá. O své místo na dopravním trhu musí bojovat nejen s automobily nebo letadly, ale v posledních letech také s levnými dálkovými autobusy. Divize dálkové dopravy DB Fernverkehrs chce však neustále růst. Představila proto nejambicióznější plán rozvoje ve své historii. Do roku 2030 chce přepravit o 50 miliónu cestujících ročně více než dnes, to je růst ze 130 na 180 miliónů pasažérů/ rok. číst více

Rychlovlak maglev dosáhl rekordních 603 km/h

lokomotiva Raketa od Stephensona
Raketa konstruktéra Roberta Stephensona z roku 1829

Lidstvo se snaží posouvat technické možnosti stále výše. Od vynálezu lokomotivy také na železnici, kde se neustále soupeří o rychlostní rekord. Začalo to Stephensonovou Raketou, která v první polovině 19. století byla schopna dosáhnout závratné rychlosti 48 km/h. Parní lokomotiva vyčerpala své limity v roce 1938, kdy v Anglii lokomotiva Mallard jela rychlosti 202 km/h. Dále rychlostní limity bořily lokomotivy dieselové a elektrické. V roce 1963 japonský šinkanzen dosáhl 256 km/h. A se zahájením éry vysokorychlostní železnice v roce 1965 se o rychlostní rekordy praly výhradně japonské šinkanzeny, francouzské rychlovlaky TGV, německé ICE nebo magnetické maglevy. Držitelem aktuálního světového rekordu klasické železnice (typu kolejnice-kolo) je od roku 2007 s rychlostí 574,8 km/h francouzský TGV Duplex. Avšak nejrychlejším rychlovlakem, který už kolejnice nepoužívá je rychlovlak maglev vznášející se nad magnetickou drahou. Až do minulého týdne platil rekord z roku 2003, kdy maglev MLX01 v Japonsku dosáhl rychlosti 581 km/h. číst více

Nový Eurotunel pod Alpami mezi Francií a Itálií

Tunely jsou stavěny od samotných počátků železnice. S technologickým pokrokem jsou jejich délky neustále prodlužovány a stavební inženýři si troufnou budovat i podmořské tunely. Dnes železniční tunely dosahují délky až 50 km. Mezi nejznámější patří podmořský Eurotunel (50km) spojující od roku 1994 Británii a Francii. Nejdelším tunelem je japonský Seikan mezi ostrovy Honšú a Hokkaidó dosahující téměř 54 km. V červnu roku 2016 jeho délku překoná Gotthardský úpatní tunel (57 km) pod švýcarskými Alpami. číst více

Výstavba trati maglev pro 500 km/h zahájena

testovací rychlovlak maglev
testovací vlak maglev MLX01-2 (Wikimedia, Yosemite, 2005)

Krátce před Vánoci Japonsko učinilo další historický krok v evoluci železniční dopravy. Zástupci soukromé železniční společnosti JR Central dne 17.12.2014 slavnostně zahájili výstavbu magnetické rychlodráhy maglev mezi městy Tokio a Nagoja. Trať, nad kterou se rychlovlak vznáší několik centimetrů, se nazývá Čuo šinkanzen a je budována pro cestovní rychlost 500 km/h. Je možné hovořit o nejdelší a nejrychlejší „podzemce“ světa, 86% z celkové délky 286 km povede pod zemí nebo v tunelech. A pokud neradi cestujete pod zemí, v maglevu se příliš nezdržíte, cesta zabere pouhých 40 minut. číst více

Pavel Telička by se v ČR rád svezl rychlovlakem v roce 2025

Telička Pavel
Pavel Telička

Pavel Telička byl hlavním vyjednávačem přístupových rozhovorů vstupu ČR do EU, poté působil jako český eurokomisař (2004). Téměř osm let byl koordinátorem Evropské komise pro transevropský železniční koridor Rail Baltica z Pobaltí přes Polsko do Berlína. V současnosti je poslancem Evropského parlamentu (od 7/2014) a také členem Výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN). Pavel Telička si ve svém nabitém programu našel chvíli volného času na rozhovor k problematice vysokorychlostní železnice. číst více

Vysokorychlostní události roku 2014

Rok 2014 se v Česku nesl zejména přípravami územně – technických studií vysokorychlostních tratí (VRT), protesty obcí a občanů proti vedení VRT Praha-Brno na Vysočině, vypsáním několikrát odložené veřejné zakázky „Rychlá spojení – studie příležitostí“ a nasazením rychlovlaku railjet v modrých barvách Českých drah do plného provozu. Ve světě se rychlotratě nejen plánovaly, ale také ve velkém budovaly, jako např. v Německu, Francii, Maroku, Saudské Arábii nebo Číně. V Turecku nebo Číně byly letos otevřeny nové významné úseky vysokorychlostních tratí. číst více