První ucelenou vysokorychlostní tratí v ČR se stane někdy po roce 2030 železniční spojení Prahy s Brnem. V posledních letech se diskutuje o přesné trase této nové železniční trati, náklady na výstavbu jsou odhadovány z výstavby vysokorychlostních železnic v Německu nebo Rakousku. Jak by se však po dostavbě rychlého železničního spojení provoz rychlovlaky z finančního hlediska vyplatil potenciálním železničním dopravcům? Na toto není jednoduché odpovědět, svou roli hrají náklady a odhadované výnosy.
Archiv štítku: vysokorychlostní železnice
Jsou rychlovlaky bezpečné?
(Wikimedia lic. CC BY-SA 2.0, autor: Contando Estrelas, 2013)
Nehoda rychlovlaku Alvia 24.července 2013 u španělského Santiaga de Compostela vzbudila pochybnosti o bezpečnosti rychlovlaků. Při nehodě došlo v zatáčce k vykolejení vlaku Alvia S 730 ve vysoké rychlosti, zahynulo asi 80 lidí, více než 160 bylo zraněno. Pravděpodobnou příčinou nehody bylo selhání strojvůdce, který významně překročil povolenou rychlost. Místo povolených 80 km/h vjel do oblouku pravděpodobně rychlostí až 200 km/h. Stalo se tak v úseku, kde již není instalován moderní zabezpečovací systém, který by automaticky dokázal rychlost vlaku zpomalit. Jednalo se o první vážnou nehodu rychlovlaku v zemi. Španělsko je na svoji vysokorychlostní železniční síť pyšné. Až donedávna se mohlo chlubit nejen nejvíce kilometry vysokorychlostních tratí na obyvatele na světě, nízkými investičními náklady (15 miliónů euro/ km), ale také více než 20 lety provozu bez vážnější nehody (od roku 1992). Současná nehoda zcela jistě způsobí revizi současné úrovně zabezpečení španělské železniční sítě.
Zastánce VRT Šlegr odvolán ze SŽDC
Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jiří Kolář dnes oznámil odvolání náměstka pro modernizaci Petra Šlegra a na jeho místo jmenoval Mojmíra Nejezchleba. Oficiálním důvodem k odvolání mají být problémy s čerpáním fondů EU. Je otázka nakolik mohl Šlegr urychlit čerpání dotací z EU. Většina problémů s čerpáním dotací je spíše způsobena pomalou přípravou a pozdním zahájením velkých projektů, které se na SŽDC připravují již několik let a tedy před jeho příchodem. Petr Šlegr pracoval ve funkci náměstka od května 2012.
Česká železnice v r. 2030 – konference na Raildays 2013
Na Mezinárodní železniční veletrh Czech Raildays se letos můžete těšit ve dnech 18. – 20. 6. 2013 v prostorách nádraží Ostrava hl. n. V rámci veletrhu bude pořádána zajímavá odborná „vizionářská“ konference „Česká železnice v roce 2030“, která mimo jiné nastíní současný stav a budoucí vývoj vysokorychlostní železnice v ČR. Moderovaná konference se bude konat 18. – 19. 6. 2013 v reprezentativním kongresovém sále ostravského hotelu Imperial. Můžete si stáhnout podrobnou pozvánku s programem a přihlášku na seminář. Stručnou ochutnávku toho, na co se můžete těšit, najdete v následujících řádcích.
Rychlá spojení Ministerstva dopravy
Pojem „Rychlá spojení“ pro vysokorychlostní železnici začalo Ministerstvo dopravy (MD) používat někdy kolem roku 2011. Dle MD Rychlá spojení (RS) lépe vystihují potřebu zajištění rychlého a kvalitního spojení mezi velkými městy v ČR, případně jejich napojení na významná sídla v zahraničí. Pod tímto pojmem by tedy neměla být vnímána pouze infrastruktura ve smyslu vysokorychlostních tratí (VRT), ale také provoz na těchto tratích, včetně rychlé meziregionální dopravy. MD novou filozofii shrnulo pod heslem „od tras ke spojením“.
Vysokorýchlostná železnica na Slovensku
Vysokorychlostní železnice to nejsou jen vysokorychlostní tratě, ale také rychlovlaky. Vysokorychlostní tratě (VRT) by v případě modernizace stávající tratě měly mít rychlost alespoň 200 km/h a v případě novostavby 250 km/h. O žádné takové VRT v současnosti na Slovensku připravované nevím. Z roku 2007 je starší dokument Príprava siete vysokorychlostních tratí v Slovenskej republike (autor Ing. Milan Melčár). Ovšem první vlaštovka, která by na Slovensko mohla brzy přivést rychlovlaky TGV nebo ICE je projekt TEN-T (Priority Project 17) propojení Paříže, Štrasburku, Stuttgartu, Vídně a Bratislavy.