Kudy vést VRT Praha-Brno přes Vysočinu?

Čím více se konkretizuje umístění železničního tělesa vysokorychlostní tratě (VRT) Praha – Brno, tím více protestují obyvatelé obcí, přes které by trasa mohla vést. Zejména na Vysočině. Lidé nevědí, co mohou od rychlovlaků typu TGV nebo ICE ženoucích se rychlostí až 350 km/h očekávat.

V současné době zpracovává společnost Sudop Praha a.s. na zakázku SŽDC Územně-technickou studii „VRT Benešov–Brno“. Tato studie by měla konkretizovat trasu, omezit variantní řešení a zúžit rozsah 600m širokého koridoru pro ochranu trasy VRT, případně stanovit podmínky pro výstavbu v tomto koridoru. Výsledky studie by měly být zaneseny do „územních plánů“ jednotlivých krajů.

Poslední studie „Vysokorychlostní trať Praha – Brno“ z roku 2010 počítá se dvěma variantami trasy. Varianta trasy V7 byla tehdy předložena jako základní nosná trasa, která dle zpracovatele umožňuje vhodnější vedení trasy v území. Varianta H4 byla navrhována jako doplňková varianta k základní variantě V7. Obě varianty se liší zejména v úseku mezi Zdislavicemi a Jihlavou. Varianta V7 je severnější okolo Světlé nad Sázavou a Havlíčkova Brodu. Jižní varianta H4 vede okolo Čechtic a Humpolce do Jihlavy. Trasa V7 počítá s nádražími u Vlašimi, Havlíčkova Brodu (žst. Broumova Lhota), v Jihlavě (žst. Jihlava město příp. žst. Jihlava), západně od Velkého Meziříčí (Velké Meziříčí-Lavičky) a u Velké Bíteši (exit dálnice D1). Trasa H4 plánuje nádraží u Vlašimi, jižně od Humpolce u obce Záhoří (žst. Vysočina), v Jihlavě (žst. Jihlava město), východně od Velkého Meziříčí (Velké Meziříčí – VRT) a u Velké Bíteši (exit dálnice D1).

VRT Praha - Brno
Přehledná situace VRT Praha – Brno, varianty V7, H4 a dle ZÚR | Sudop Praha 2010
(v pdf 12 Mb)

 

Podle Ministerstva dopravy i vyjádření představitelů kraje Vysočina se nyní jeví výhodněji trasa H4 z důvodu možnosti obsloužení rychlou železnicí měst Pelhřimov a Humpolec. V posledních měsících prosazovaná trasa H4 vzbudila na Jihlavsku vlnu nevole. Protestují samosprávy obcí Plandry, Bílý Kámen, Zbilidy, Hybrálec, Dudín, Mladé Bříště, Staré Bříště, Sedlice a Šipnov. Nejhlasitějším kritikem je starosta obce Vyskytné nad Jihlavou pan Petr Böhm. Ten k problematice trasování zřídil na stránkách obce speciální sekci s různými podklady. Občané mají největší strach z hluku a zničení klidného venkovského bydlení. Dotčené obce prosazují trasu co nejvíce kopírující trasu dálnice D1.

Na Vysočině však k plánované trase vysokorychlostní železnice Praha – Jihlava – Brno nezaznívá pouze kritika. V Jihlavě i na krajském úřadě plánovanou výstavbu vítají a uvědomují si, že zprovoznění této nové železnice bude znamenat jak pro krajské město, tak pro celý region významný rozvojový impuls. Obdobný přístup je rovněž ve městech, kde vzniknou na VRT nové zastávky, případně odbočky pro vlaky meziregionální dopravy. Např. starostové Velké Bíteši a Velkého Meziříčí vidí v možnosti rychlého vlakového spojení s Brnem nebo Prahou příležitost pro přilákání nových investorů a rozšíření pracovního trhu.

Plánované cestovní doby ze zastávek na Vysočině do Prahy a Brna po VRT

žst. Vysočina (Humpolec)

Jihlava

Velké Meziříčí

Velká Bíteš

Praha

0:45

0:40 / 0:55

1:05

1:20

Brno

0:50

0:35 / 0:40

0:30

0:15

 

V současnosti zpracovávaná Územně-technická studie „VRT Benešov–Brno“ by měla být dokončena v květnu 2014. Následně by měly být vyhotoveny obdobné dokumentace pro úsek Praha – Benešov a Brno – Vranovice. Výstavba nového úseku vysokorychlostní železniční trati Praha – Benešov by mohla proběhnout okolo roku 2025 a celá trasa Praha – Brno by mohla být dokončena v letech 2030-2035. Termíny výstavby závisí nejen na složitosti stanovení trasy, jejího zanesení do územních plánů, ale také na politické vůli a prioritách dopravní koncepce ČR.

 

Ke stažení:

ppt prezentace k vedení VRT Praha – Jihlava – Brno na Vysočině
Ing. Tikman, Ing. Vachtl – SUDOP Praha 2013 (pdf 7,9 Mb)

8 komentářů u „Kudy vést VRT Praha-Brno přes Vysočinu?“

  1. Dobry den.Chci se optat zda muzou rici i svuj nazor obycejni lide kterych se dotyka jedna z variant?Vubec me a dalsich lidi se nelibi ze by tady v lojovicich mela vest tato rychlostni vlakova draha.Domyslel nekdo to ze tu kousek od planovane trati(par metru) je jezdecka staj a dalsi staje.Vite co to bude delat s tema konma a zviratama?A navic narusite krasnou krajinu a klid a ticho,relax ktery tu je.My stim nesouhlasime.Dekuji Andrea

    1. Dobry den, ktera varianta?
      Zelena H4 vede u Lojovic tunelem, nasleduje kratke premosteni udoli a dalsi tunel, tam si nemyslim, ze vubec bude nejak vyrazny hluk z viaduktu…
      Cervena V7 vede bliz udolim, ale otazkou je jak, pravdepodobne na viaduktu a tam asi take nebude nejak vyrazny aerodynamicky hluk od trati,..
      Jelikoz neni nic navrzene krom zatim car na mape, tak se k tomu moc vyjadrovat nelze…
      PS: Se zviraty to nic neudela,.. Muj nazor…

  2. Souhlasím s tím, že rušit zastávku v Jihlavě je nesmysl, protože by se vůbec měla otevřít otázka, zda zastávka v Jihlavě je potřeba, co realizace přinese a kolik bude stát.

    Pokud budu realista a předpokládám, že cestující mezi Prahou a Brnem si vybere express, který jede 300km/h a nebude po cestě zastavovat nikde, tak jako potenciální cestující zbydou ti, kteří jedou z nebo do regionu Vysočina. Model, že někdo dobrovolně pojede pomalejším spojením nedává moc smysl.

    A zde je ten problém, protože obě varianty jako H4 tak v7 vyžadují stanici Jihlava jejíž využitelnost je problematická.

    Zastávka Humpolec – poznámka
    Spádovou oblasti Humpolce (10900 ob) a Pelhřimova (16 tisíc) je primárně Praha, kde vlak bude soupeřit s autobusem jedoucím na dálnici a s ohledem na cenu obu druhů dopravy, bude poptávka v relaci Humpolec-Praha hodně nízká. To je dáno tím, že pod jednu hodinu dopravy lidé nejsou ochotni si výrazně připlatit. Na základě zahraničních zkušeností, je autobus v srovnání s železnicí levnější.

    Dalším problémeme této zastávky je chybějící návaznost na regionální tratě v této oblasti. Navrhovaný přestup železnice bus dost snížuje poptávku po využití vlaku. Bude typu hrana-hrana?

    Dost pochybuji o tom, že by se našly finance na realizaci spojky Pelhřimov Humpolec a přestavbu z Humpolce do HB (kde se 25 km jede 40 minut. Potom by ta zastávka možná začala dávat smysl.

    Dále nám zbývá stanice Jihlava s cca. 60 tisíc s velmi omezenou návazností do okolí.
    A zde je moje otázka: „Opravdu se kvůli tomuto potenciálu vyplatí komplikovat stavbu VRT (směrováním přes nevhodné oblasti nebo stáčením varianty V7 ze severu na jih?) a výrazně ji tak prodlužovat (V7) a ve finále zdražovat?“

    Pokud bude realizována varianta H4, tak vzniknou i značné nevýhody a to, že se rozpadne vlaková obsluha měst Světlé n. Sázavou, HB a Ždáru, která přijdou o současná rychlíková spojení, což dále povede k poklesu poptávky po návazujících OS a obecně dopravní obslužnosti vlakem oblasti na sever od D1, neboť dnešní rychlíky pojedou pro RS1 a nikoli ve stávající trase.

    Nejlepší varianta IMHO je vyjít z V7, a od HB pokračovat dle ZUR ve směru na Brno. Sice tím přijde Jihlava o VRT zastávku, ale to se dá řešit optimalizací současné trati a taktem ve směru HB-Jihlava plus dál.

    Provozně to bude výhodnější a investičně levnější. A ty ušetřené peníze použít na optimalizaci regionální trati Jihlava -Třebíč nebo Jihlava- Znojmo, což bude mít větší efekt na rychlost.

  3. Rušit zastávku v Jihlavě je nesmysl! Nová vysokorychlostní železniční trať Praha – Brno by neměla obsluhovat pouze tato 2 města. Měla by sloužit i pro rychlé meziregionální vlaky. Z toho důvodu jsou nutné zastávky v Jihlavě, Humpolci, Velkém Meziříčí apod.

    Tato trať výrazně zrychlí provoz i mezi městy, která na ní přímo neleží, ale vlaky ji využijí pro část své cesty, např. Praha-Znojmo, Praha-Třebíč, Brno-České Budějovice apod.

  4. Diky za odkaz, takže laickým srovnáním, je varianta V7 az o 10% levnější, a to přitom používá dražší moderní pevnou jízdní dráhu, která je u H4 nahrazena méně kvalitním štěrkovým ložem. A to jen kvůli možnému autobusovému terminálu na jih od Humpolce.

    Další otázkou je, o kolik by poklesly náklady, pokud by se odstranil požadavek zadání na zastávku v Jihlavě a VRT se přímo vedla z HB na Brno.

    To by ale asi krajští politici v Jihlavě nerozdejchali. Zastávka VRT v Jihlavě s minimálním obratem lidí bude, ať to stojí, co to stojí. Protože současný přestup pár Jihlaváků není asi košer. Ach jo

  5. Varianta H4 je nevýhodnější, protože staví nádraží jižně od Humpolce bez návaznosti na regionální železnici, jak do Pelhřimova tak i Humpolce, a případná nutná spojka není do studie zahrnuta.

    Na rozdíl od původní varianty trasy, která v HB umožnuje návaznost na regionální spoje. Tato varianta umožnuje i etapizaci vrt např. od Prahy do HB, což vzhledem k nákladům, je pravděpodobný scénář realizace.

    Je někde dostupné výškové srovnání obou variant, tak aby se dala srovnat energeticka narocnost provozu plus odhad investičních nákladů?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *