Již necelé 3 týdny zbývá do zahájení provozu dálkových vlaků na novém vídeňském hlavním nádraží (Wien Hauptbahnhof). Nádraží, na které jsou Vídeňáci náležitě pyšní. Svoji hrdost a zvědavost při slavnostním „otevření“ 10. a 11. října 2014 přišlo ukázat 200 000 Rakušanů. Otevření pojali jako velkolepou slavnost s koncerty a přítomností nejen politických špiček, ale také hvězd showbyznysu a lyžařské reprezentace. Bez nadsázky je výstavba nové železniční stanice Vídeň hlavní nádraží v hodnotě cca 1 miliardy Euro největším rakouským infrastrukturálním projektem posledních desetiletí.číst více
Do doby než půjde zvládnout cestu rychlovlakem z Prahy do Brna za necelých 60 minut, proteče v pražské Vltavě a brněnské Svratce ještě hodně vody. Již dnes jsou však v plném proudu přípravy územně-technické studie, která má za cíl upřesnit trasování páteřní vysokorychlostní tratě Praha – Brno. Správa železniční a dopravní cesty, investor této nové železniční tratě s parametry max. rychlosti až 350 km/h, minimálními poloměry oblouků 6100 m a maximálním sklonem 20 ‰, předpokládá zahájení výstavby v roce 2021. Náklady na výstavbu jsou odhadovány mezi 140 a 200 miliardami korun. Kolik by však byli ochotni cestující zaplatit za přepravu rychlovlakem z Prahy do Brna za hodinu, pokud by to bylo možné již dnes?číst více
Psalo se 1. října 1964, kdy se na nástupišti tokijského nádraží sešli vzácní hosté v čele s japonským císařem Hirohitem a císařovnou Nagako. Spolu s nimi se nejen na tokijském nádraží, ale také v Ósace tísnily davy lidí, mnozí z nich přes noc. Chtěli být svědky historické události, první jízdy japonského zázraku, rychlovlaku pro který se vžilo označení šinkanzen. Tento bílomodrý vlak s „knedlíkovitým nosem“ mnohým připomínajícím kulku (anglicky bullet) se oficiálně jmenoval Hikari (světlo). V 5:59 vyrazil šinkanzen na svou první pouť jak z Tokia do Ósaky, tak v opačném směru. Brzy po opuštění tokijské aglomerace rychlovlak zrychlil a z vlakového rozhlasu se ozvalo: vlak dosáhl rychlosti 210 km/h. Cestující začali radostí tleskat a pískat. V 10 hodiny oba vlaky dojely do svých cílů v Ósace a Tokiu. Cestovní doba na 515 km dlouhé trati se zkrátila z 6h40 na 4h. Tento den před 50 lety Japonsko položilo základy nové železnice nejen pro svou zemi, ale pro celý svět. Vznikla vysokorychlostní železnice zkracující vzdálenosti mezi městy.číst více
Nejen mezi laiky, ale i mezi zodpovědnými úředníky se objevují názory, že Česko je pro rychlovlaky příliš malé. Podle Tomáše Sklenáře, ředitele odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj, prý o vysokorychlostní tratě (VRT) stojí hlavně EU, Česko samo prý takovou železnici nepotřebuje. Jak sám říká: „Jsme trochu malá republika na to, aby tu vlak jel 360 km/h. To by ani nikde nemohl stavět, aby dosáhl takové rychlosti.“ Dalším názorem proti budování rychlotratí je, že u nás nejsou mnohamiliónové aglomerace, které by mohly spojovat. Výše zmíněné argumenty by bylo potřeba porovnat se zkušenostmi ze zahraničí, kde již VRT mají a rychlovlaky se na nich prohánějí rychlostí až 320 km/h.číst více
Jsem železniční projektant ve výslužbě a trasování vysokorychlostních tratí jsem se věnoval od počátku vzniku tohoto fenoménu jak u bývalého Státního ústavu dopravního projektování tak u Asociace vysokorychlostní železniční dopravy i zcela soukromě. Zaujaly mě proto referáty Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení a Aktuální průběh přípravy Rychlých spojení u SŽDC z konference Czech Raildays 2014. „Rychlá spojení“ (RS) považuji totiž za nešťastný hybrid, ustupující od původní myšlenky ucelené celostátní vysokorychlostní sítě pro smíšený provoz, na níž by navazovaly modernizované tratě. Já i moji kolegové jsme na základě směrnic UIC sledovali při trasování VRT jejich využitelnost i pro rychlou nákladní dopravu a jejich ekonomickou efektivnost. Byly proto navrženy s oblouky v rovnovážném převýšení (zmenšujícím namáhání koleje), v podélných sklonech do 12 ‰ a v co nejkratších stavebních a provozních délkách.číst více
Z Berlína do Mnichova vlakem za 3 hodiny 45 minut oproti 8 hodinám v roce 2005? Tento skok umožní dokončení „dopravního projektu německé jednoty“ VDE 8 (Verkehrsprojekte Deutsche Einheit – VDE) a investice 13 miliard Euro. Dnes je možné trasu dlouhou přes 600 km zvládnout nejrychlejším přímým vlakem (ICE sprinter) za něco málo přes 6h. Po dokončení celého projektu v roce 2017 chtějí německé dráhy DB zdvojnásobit svůj podíl na přepravním trhu mezi Berlínem a bavorským Mnichovem, v plánu mají přepravit denně 6000 cestujících. Dnes polovina cestujících na této relaci využívá letadlo.číst více
24.7.2014 uveřejnil portál iHned.cz článek „První vysokorychlostní trať v Česku bude mít Brno. Vlaky tam pojedou 200 km/h„. Dalo by se říci, konečně se věci posunuly vpřed. Naše země se odhodlala vysokorychlostní tratě (VRT) začít stavět. Ale již rychlost uvedená v nadpisu článku vyvolává pochybnosti. Nové VRT se dnes totiž budují minimálně pro 250 km/h, ale běžně spíše pro 300-350 km/h.číst více
S dětmi jsme chtěli vyzkoušet nový modrý „supervlak“ Českých drah – railjet. A když už, tak vyzkoušet to nejlepší co nabízí, třídu Business. Navíc je do prosince 2014 tato třída 1+ (Business) za cenu běžné 1. třídy. Pro svezení railjetem jsme si vybrali úsek Brno – Břeclav, kde téměř v celé trase jede vlak 160 km/h.číst více
V polovině května se v parlamentu uskutečnila, dalo by se říci již tradiční, konference Vysokorychlostní železnice 2014. Pořádalo ji občanské sdružení Centrum pro efektivní dopravu. Konference byla určena pro poslance, senátory a představitele organizací v sektoru dopravy z ČR i ze zahraničí. V rámci tohoto fóra panovala mezi zástupci vládní koalice i opozice shoda, že vysokorychlostní železnice je strategickým cílem České republiky.číst více
První májové úterý roku 2014 se „blue railjet“ Českých drah vydal na svou první pouť s cestujícími. Krátce po poledni se na pražském hlavním nádraží stal hvězdou mnoha fotoaparátu a kamer. Osedlán vzácnými hosty i obyčejnými cestujícími, poháněn Taurusem, vyrazil ve 12:39 na spoji jménem Zdeněk Fibich do moravské metropole Brna a pohraniční Břeclavi. Modrošedý ČD railjet nejprve v záběhu spojí Brno s Prahou, později propojí město na modrém Dunaji s městem českých králů. Koncem roku se k němu přidá jeho červený bratr z Rakouska, ÖBB railjet, a budou spolu každé dvě hodiny pendlovat mezi Štýrským Hradcem, novým vídeňským Hauptbahnhofem a pražským Wilsoňákem.číst více
vysokorychlostní tratě a rychlovlaky ve světě a v ČR
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.Souhlasím
