Ve čtvrtek 12. září 2013 se na brněnském Výstavišti konala zajímavá konference k problematice vysokorychlostních tratí v ČR. Tématem konference byly přínosy vybudování vysokorychlostních tratí (VRT) na rozvoj regionů. Pořádala ji společnost KORDIS (organizátor IDS Jihomoravského kraje) v rámci mezinárodního projektu RAILHUC. Na projektu je pozoruhodné, že ačkoliv se věnuje podpoře dostupnosti a zlepšení propojení mezi regiony EU, za Jihomoravský kraj je partnerem projektu organizátor regionální dopravy. Je vidět, že jeho potenciál je daleko větší než jen „regionální veřejná doprava“.
Archiv autora:
Po železnici z Prahy do Brna za hodinu, cestující jsou ochotni si připlatit
První ucelenou vysokorychlostní tratí v ČR se stane někdy po roce 2030 železniční spojení Prahy s Brnem. V posledních letech se diskutuje o přesné trase této nové železniční trati, náklady na výstavbu jsou odhadovány z výstavby vysokorychlostních železnic v Německu nebo Rakousku. Jak by se však po dostavbě rychlého železničního spojení provoz rychlovlaky z finančního hlediska vyplatil potenciálním železničním dopravcům? Na toto není jednoduché odpovědět, svou roli hrají náklady a odhadované výnosy.
Jsou rychlovlaky bezpečné?
Nehoda rychlovlaku Alvia 24.července 2013 u španělského Santiaga de Compostela vzbudila pochybnosti o bezpečnosti rychlovlaků. Při nehodě došlo v zatáčce k vykolejení vlaku Alvia S 730 ve vysoké rychlosti, zahynulo asi 80 lidí, více než 160 bylo zraněno. Pravděpodobnou příčinou nehody bylo selhání strojvůdce, který významně překročil povolenou rychlost. Místo povolených 80 km/h vjel do oblouku pravděpodobně rychlostí až 200 km/h. Stalo se tak v úseku, kde již není instalován moderní zabezpečovací systém, který by automaticky dokázal rychlost vlaku zpomalit. Jednalo se o první vážnou nehodu rychlovlaku v zemi. Španělsko je na svoji vysokorychlostní železniční síť pyšné. Až donedávna se mohlo chlubit nejen nejvíce kilometry vysokorychlostních tratí na obyvatele na světě, nízkými investičními náklady (15 miliónů euro/ km), ale také více než 20 lety provozu bez vážnější nehody (od roku 1992). Současná nehoda zcela jistě způsobí revizi současné úrovně zabezpečení španělské železniční sítě.
Finsko-ruské rychlovlaky Allegro
Allegro v hudbě představuje rychlé tempo, 120-130 úderů za minutu. Rychlovlaky Allegro zase symbolizují rychlé železniční spojení ruského Petrohradu a finských Helsinek. Od prosince 2010 vlaky Allegro finsko-ruské společnosti Oy Karelian Trains Ltd zkrátily cestovní dobu linky Petrohrad – Helsinky z 5½ h na 3½ h. Plánem je zkrátit překonání vzdálenosti 415 km mezi oběma městy na 3h.
InterRailové putování vlakem – Dánsko, Švédsko, Norsko
InterRail Global Pass představuje cenově výhodnou železniční jízdenku pro neomezené cestování vlaky téměř po celé Evropě v rámci časové platnosti od 5 dnů až po měsíc. Cestování s InterRailem je oblíbeno zejména mezi mladou generací. Ceny jízdenek InterRailu jsou odstupňovány nejen podle jejich délky platnosti (5, 10, 15, 22 dnů nebo 1 měsíc), ale také podle věku cestujícího (např. do 25 let a od 26 let). Pokud se rozhodnete InterRail jízdenku využít, na svých toulkách vlakem potkáte spoustu studentů z celého světa. Tento typ cestování neomezuje věk, ale životní filozofie, ve vlaku tak narazíte i např. na pracující Američany, kteří využívají obdobnou síťovou jízdenku Eurail.
Zastánce VRT Šlegr odvolán ze SŽDC
Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jiří Kolář dnes oznámil odvolání náměstka pro modernizaci Petra Šlegra a na jeho místo jmenoval Mojmíra Nejezchleba. Oficiálním důvodem k odvolání mají být problémy s čerpáním fondů EU. Je otázka nakolik mohl Šlegr urychlit čerpání dotací z EU. Většina problémů s čerpáním dotací je spíše způsobena pomalou přípravou a pozdním zahájením velkých projektů, které se na SŽDC připravují již několik let a tedy před jeho příchodem. Petr Šlegr pracoval ve funkci náměstka od května 2012.
Soukromé rychlovlaky Italo
Víte co má společného francouzský rychlovlak AGV a italské Ferrari? Jasně, že oba jezdí neskutečně rychle, ale kromě špičkové techniky je také spojuje červené zbarvení a design od stejných návrhářů. Rychlovlaky AGV (Automotrice à Grande Vitesse) vyrobené francouzským Alstomem provozuje soukromá italská společnost Nuovo Trasporto Viaggiatori (NTV) pod obchodním označením Italo. A jedním ze zakladatelů společnosti NTV byl Luca di Montezemolo, šéf automobilky Ferrari.
Vysokorychlostní tratě v Turecku
Turecko nejspíš znáte jako turistickou destinaci na pomezí Evropy a Asie. Tato bouřlivě se rozvíjející země výrazně investuje do rozvoje železnice a výstavby nových vysokorychlostních tratí. V posledních deseti letech se železniční síť rozrůstá průměrně o 137 km nových železničních tratí ročně a rozšířila se tak z 9 700 km na téměř 11 000 km.
Česká železnice v r. 2030 – konference na Raildays 2013
Na Mezinárodní železniční veletrh Czech Raildays se letos můžete těšit ve dnech 18. – 20. 6. 2013 v prostorách nádraží Ostrava hl. n. V rámci veletrhu bude pořádána zajímavá odborná „vizionářská“ konference „Česká železnice v roce 2030“, která mimo jiné nastíní současný stav a budoucí vývoj vysokorychlostní železnice v ČR. Moderovaná konference se bude konat 18. – 19. 6. 2013 v reprezentativním kongresovém sále ostravského hotelu Imperial. Můžete si stáhnout podrobnou pozvánku s programem a přihlášku na seminář. Stručnou ochutnávku toho, na co se můžete těšit, najdete v následujících řádcích.
Rychlá spojení Ministerstva dopravy
Pojem „Rychlá spojení“ pro vysokorychlostní železnici začalo Ministerstvo dopravy (MD) používat někdy kolem roku 2011. Dle MD Rychlá spojení (RS) lépe vystihují potřebu zajištění rychlého a kvalitního spojení mezi velkými městy v ČR, případně jejich napojení na významná sídla v zahraničí. Pod tímto pojmem by tedy neměla být vnímána pouze infrastruktura ve smyslu vysokorychlostních tratí (VRT), ale také provoz na těchto tratích, včetně rychlé meziregionální dopravy. MD novou filozofii shrnulo pod heslem „od tras ke spojením“.