Archiv autora: Lubos

High speed 2 Londýn – Brimingham do roku 2026

High speed 2 UK
britské vysokorychlostní tratě
(Wikimedia, Cnbrb, 2013)

Spojené království Velké Británie a severního Irska se chystá do roku 2026 zprovoznit vysokorychlostní trať mezi Londýnem a Briminghamem. Půjde o první fázi vysokorychlostního spojení „High speed 2“ (HS2) s délkou trati 225 km (140 mil) a maximální rychlostí 400 km/h (250 mph). Stavět se bude od roku 2017. Další pokračování dál na sever rozdvojením rychlotratě u Birminghamu v jedné větvi do Manchesteru a v druhé větvi do Leedsu bude budováno v druhé fázi s dokončením do roku 2032. Celá tato „HS2 Ypsilonka“ bude mít délku zhruba 563 km (350 mil). číst více

Opravdu jsme tak pomalí pro „rychlá spojení“?

Ministerstvo dopravy „vyložilo karty na stůl“ a 7. března 2013 seznámilo poslance Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny se svou strategií budování prvních vysokorychlostních tratí (VRT) v Česku. Vlastně se ministerstvo tak trochu pochlubilo, že se jim na poslední chvíli podařilo prosadit první českou vysokorychlostní trať do transevropské dopravní sítě TEN-T. Konkrétně se jedná o 60 km dlouhý úsek mezi Prahou a Lovosicemi. Tato rychlotrať byla zařazena do „core“ TEN-T se závazkem dokončení do roku 2030, proto aby na něj mohly být čerpány dotace EU. Pro českou železniční dopravu mnohem významnější úsek Praha – Brno ani neprosazovali, protože jej údajně nestihnou do roku 2030 dokončit. Prý stačí, když bude v cílech do roku 2050. Tento přístup byl přítomnými poslanci silně kritizován (viz audiozáznam pod článkem) číst více

Railjet ÖBB rakouský a Railjet ČD

Railjet salzburg
Wikimedia, autor Ralf Roletschek

Railjet má v sousedním Rakousku velmi dobré jméno.  Je provozován Rakouskými spolkovými drahami ÖBB jako pohodlná a rychlá vlaková souprava na dálkové tratě. Railjety začaly jezdit koncem roku 2008 na lince Mnichov – Salzburg – Vídeň – Budapešť.  O rok později byla přidána linka z Vídně přes Salzburg do Bregenze a Curychu. A od roku 2011 jezdí z Vídně také jižním směrem do Grazu, Klagenfurtu a Villachu. Cesta railjetem se stala velmi oblíbenou nejen mezi mladými lidmi, seniory nebo turisty, ale také obchodními cestujícími. A co si vlastně představit pod obchodním označením railjet, jaký vlastně tento vlak je? číst více

TGV Paříž – Barcelona

V Paříži to vše začalo. První vlak TGV se vydal z pařížského nádraží Gare de Lyon jižním směrem v září 1981. Tenkrát dojel pouze do francouzského Lyonu. Až v roce 2001 vysokorychlostní trať LGV Méditeranée dosáhla v Marseille břehů Středozemního moře. V sousedním Španělsku první rychlovlak AVE spojil Madrid s jihošpanělskou Sevillou v roce 1992. V únoru 2008 byla kompletně zprovozněna španělská rychlotrať LAV Madrid – Barcelona. Jak ve Francii, tak ve Španělsku se mohutně budovaly vysokorychlostní tratě. Zbývalo jediné, propojit vysokorychlostním spojením obě země. číst více

TGV Ouigo – low-cost rychlovlak

TGV vlaky se Francií prohánějí již více než 30 let. Byly to teprve druhé komerční rychlovlaky na světě a první v Evropě. Rychlovlak TGV zcela změnil dálkovou železniční dopravu a přinesl železnici obrovskou konkurenční výhodu. Provozovatel vlaků TGV, francouzský dopravce SNCF, se nyní snaží do rychlovlaků přitáhnout nové skupiny cestujících. Dne 19.2.2013 proto SNCF představila dceřinou společnost Ouigo, která by měla fungovat na principu low-cost dopravce. Jejich první vysokorychlostní linka bude z větší části kopírovat první trať TGV Sud-Est z roku 1981 mezi Paříží a Lyonem. číst více

Vysokorychlostní tratě v české ekonomice

Investice do výstavby páteřní vysokorychlostní tratě Praha – Brno – Ostrava je dnes odhadována na cca 190 miliard korun. I když je to méně než by v dnešních cenách stála výstavba dálnice z Prahy do Ostravy, stále je to vysoká částka na to abychom více přemýšleli o přínosech investice do vysokorychlostní železnice v ČR. číst více

Vysokorýchlostná železnica na Slovensku

Vysokorychlostní železnice to nejsou jen vysokorychlostní tratě, ale také rychlovlaky. Vysokorychlostní tratě (VRT) by v případě modernizace stávající tratě měly mít rychlost alespoň 200 km/h a v případě novostavby 250 km/h. O žádné takové VRT v současnosti na Slovensku připravované nevím. Z roku 2007 je starší dokument Príprava siete vysokorychlostních tratí v Slovenskej republike (autor Ing. Milan Melčár). Ovšem první vlaštovka, která by na Slovensko mohla brzy přivést rychlovlaky TGV nebo ICE je projekt TEN-T (Priority Project 17) propojení Paříže, Štrasburku, Stuttgartu, Vídně a Bratislavy. číst více

Rychlovlaky budoucnosti

Rychlovlak budoucnosti
foto: DLR

Rychlovlaky jsou v mnoha zemích světa velmi oblíbeným dopravním prostředkem. Nejznámějšími jsou francouzské vlaky TGV, japonské šinkanzeny nebo německé ICE. A protože vývoj rychlovlaků jde neustále kupředu, výzkumníci z Německého centra pro letectví a kosmonautiku – DLR pracují na konceptu rychlovlaků budoucnosti. Jak si takový rychlovlak němečtí inženýři představují? číst více

Nejdelší vysokorychlostní trať zprovoznili v Číně

Čína výstavba vysokorychlostní trati
výstavba vysokorychlostní trati Guangzhou-Shenzhen
(Wikimedia, Alancrh, 2011)

Čína opět udělala mílový krok v budování své železniční sítě vysokorychlostních tratí. Dne 25.12.2012 otevřela po 7,5 letech výstavby nejdelší vysokorychlostní trať na světě, dlouhou 2 298 km, spojující Peking s jihočínským Kantonem (angl. Guangzhou). Trať je projektovaná a stavěna na rychlost 350 km/h, avšak zpočátku bude max. rychlost pro čínské rychlovlaky 300 km/h. I přesto urazí rychlovlak tuto vzdálenost za cca 8h, což je velké zrychlení oproti dřívějším 20 hodinám jízdy. Na této čínské rychlotrati bude jezdit více než 150 rychlovlaků denně. Jízdenka pro 2. třídu vyjde na 865 čínských jüanů (cca 2 700 Kč). číst více

Eurotunnel přepravil 300 miliónů cestujících

Eurotunnel vlak
vlak na přepravu automobilů a autobusů
(Wikimedia, Kenyh, 2011)

Eurotunel (angl. Channel Tunnel) je od svého vzniku v roce 1994 převratnou železniční stavbou. Velmi dobře si pamatuji zážitek, kdy jsem poprvé nejel z Francie do Británie trajektem, ale celý autobus najel do speciálního vlaku a podmořským tunelem jsem projel v osobním vagónu společnosti Eurotunnel. Letos v říjnu po téměř 18 letech provozu oslavil tento železniční tunel 300 miliónů přepravených cestujících mezi kontinentem a britskými ostrovy. To znamená v průměru 50 000 cestujících denně. číst více