Archiv rubriky: Novinky

Výstavba rychlotratí LGV ve Francii

vysokorychlostní tratě Francie
vysokorychlostní tratě LGV + zahájení provozu
(Wikimedia, licence CC BY-SA 3.0, autor: Classical geographer, 2013)

Země galského kohouta má k dnešnímu dni v provozu 2036 km vysokorychlostních tratí LGV (ligne à grande vitesse) pro rychlost 250 km/h a více, na kterých se prohání desítky vlakových souprav TGV. I přes úctyhodnou délku železničních tratí LGV je rozestavěno dalších 700 km rychlotratí na 3 významných úsecích současně: LGV Sud-Ouest (nazývána také Sud Europe Atlantique), LGV Bretagne-Pays de la Loire a LGV Est. Všechny nové úseky by měly být dokončeny v letech 2016/17. číst více

Výsledky průzkumu – vysokorychlostní železnice v ČR

mapa Vysokorychlostní tratě v Evropě
Vysokorychlostní tratě v Evropě (2014), zdroj: Wikimedia licence CC BY-SA 3.0, autor: User:Akwa

Vysokorychlostní železnice je všude kolem nás. Vysokorychlostní železnice nás neustále obklopuje a pomáhá nám dostat se do stanovených destinací za minimální čas. Vysokorychlostní železnice nám pomáhá a slouží. Moment, vlastně ne. Tedy alespoň ne tady a teď. Ale to by se za pár let mělo (mohlo) změnit. Už i naše železniční správa s vládou na toto téma náruživě diskutuje. Ovšem jak toto téma vnímají lidé České republiky? Chtějí tady vůbec vysokorychlostní železnici? Vidí její smysl? číst více

Z velbloudů do TGV

Karavana velbloudů překonává písečné duny, beduíni mezi sebou šveholí berbersky. Z oázy se line hlas muezzina svolávající muslimské věřící k modlitbě a na nedalekém staveništi vysokorychlostní železnice se mísí francouzština s arabštinou. Francouzští inženýři přišli šířit věhlas svého rychlovlaku TGV do Marockého království. Z města Tanger (česky Tandža) na pobřeží Gibraltarské úžiny přes hlavní město Rabat až do královského města Casablanca staví první marockou vysokorychlostní trať. číst více

Rychlovlaky ICE 3 (Velaro D)

Společnost Siemens, výrobce nového rychlovlaku ICE 3 – Velaro D (řada 407) před nedávnem oznámila, že dodá německým drahám DB jeden rychlovlak v hodnotě 33 miliónů Euro zdarma. Siemens učinil toto gesto dobré vůle jako omluvu za pozdní dodávku 16 souprav nejnovějšího typu rychlovlaku ICE 3. generace – Velaro D, pro který DB používá označení 407. číst více

Kudy vést VRT Praha-Brno přes Vysočinu?

Čím více se konkretizuje umístění železničního tělesa vysokorychlostní tratě (VRT) Praha – Brno, tím více protestují obyvatelé obcí, přes které by trasa mohla vést. Zejména na Vysočině. Lidé nevědí, co mohou od rychlovlaků typu TGV nebo ICE ženoucích se rychlostí až 350 km/h očekávat. číst více

Dálnice versus rychlotratě

První dálnice dnešního typu (čtyřproudé komunikace s oddělenými směry) se začaly stavět v Německu před druhou světovou válkou. V roce 1935 mělo Německo 119 km a v roce 1938 už přes 3000 km. Československo zahájilo výstavbu dálnice v květnu 1939 jako druhá země světa. Nejprve válka a potom komunistický režim výstavbu přerušil. Po druhé světové válce se dálniční síť rychle rozvíjela v západní části Evropy a zejména v USA. V Československu byla první ucelená dálnice dokončena v roce 1980 a to mezi mezi Prahou a Brnem. číst více

Co přinese rok 2014?

Starý rok 2013 pomalu vstupuje do historie a my se můžeme těšit na nový, svěží rok 2014. A co můžeme očekávat v roce 2014 ve světě vysokorychlostní železnice? V zahraničí se budou otevírat nové vysokorychlostní tratě, připomeneme si kulaté výročí zprovoznění první vysokorychlostní železnice a v naší zemi bude pokračovat příprava a plánování vysokorychlostních tratí. číst více

Rychlovlaky na divokém západě

Nedlouho po příjezdu prvních osadníků na východní pobřeží USA začalo jejich pronikání na „divoký západ“. Zpočátku cestovali povozy taženými koňmi, ovšem boom osidlování západní části severoamerického kontinentu nastal s vybudováním železnice. V roce 1869 byla propojena železniční síť z východního pobřeží s tratí z Kalifornie. Největší rozmach zažívala železnice ve Spojených státech koncem 19. a začátkem 20. století. S rozvojem automobilové dopravy a po druhé světové válce letectví, začíná její postupný úpadek. Dnes dálkové osobní vlaky slouží především pro přepravu turistů, v okolí větších měst funguje dobře příměstská doprava. číst více

Rychlovlakem z Prahy do Brna levně

Základem výpočtu ceny jízdného v rychlovlacích na budoucí vysokorychlostní trati Praha – Brno je stanovení jednotlivých složek nákladů pro jízdu vlaku. Vstupní parametry jsou voleny vcelku jednoznačné a v souladu s evropskými standardy:

  • jízdní doba cca 60 minut,
  • trať podle TSI HS INS, stálá traťová rychlost 300 km/h v celé délce trasy,
  • veškeré vlaky (EC/IC segment, R segment i Nex) vedeny výhradně vozidly konformními s TSI HS RST (třída 1 a třída 2),
  • minimum stanic a minimum výhybek jako základ vysoké spolehlivosti infrastruktury,
  • minimalizovaná délka tunelů (ty zvyšují gradient spotřeby energie zhruba na dvojnásobek, proto se vyplatí je zkrátit použitím vyšších podélných sklonů trati v terénu),
  • žádná návěstidla, žádné kolejové obvody, minimum kabelů, ale levné a jednoduché ETCS level 3 (radioblok s podporou GSM-R) podle TSI HS CCS,
  • elektrické napájení podle TSI HS ENE, minimum napájecích stanic díky aplikaci systému 2 x 25 kV 50 Hz (negativní napájecí vodič), dvoustranné spojité napájení bez střídání fází, měničové napájecí stanice se symetrizací třífázového odběru ze sítě 3 x 110 kV.
ICE 3 Kolín-Frankfurt
ICE 3 na trati Kolín-Frankfurt
Wikimedia licence CC BY-SA 3.0, autor: Sebastian Terfloth

Za těchto podmínek lze osmivozovou elektrickou jednotkou pro 560 cestujících (obdoba ICE 3 – distribuovaný trakční pohon) zvládnout cestu z Prahy do Brna za jednu hodinu se spotřebou zhruba jen 4 400 kWh (zhruba 4 kWh na sedadlo a 100 km). Nízká spotřeba je navzdory vysoké rychlosti docílena propracovaným aerodynamickým tvarem dlouhého štíhlého vozidla a jízdou zhruba stálou rychlostí po kratší trase. číst více

Rychlá železnice i v ČR

kniha Rychlá železnice i v ČRKniha Rychlá železnice i v České republice spatřila světlo světa již v roce 2012. Jde však o dílo v naší zemi ojedinělé, které si zaslouží opakované zmínky. Autorskému kolektivu pod vedením Petra Šlegra se podařilo populárním způsobem představit problematiku vysokorychlostních tratí (VRT) a vlaků na zahraničních příkladech. Kromě popisu zahraničních úspěchů autoři předkládají určitou koncepci české vysokorychlostní železnice a její napojení na stávající železniční síť v ČR. Kniha je graficky zdařile zpracovaná se spoustou nádherných fotografií a unikátních map. Její majitelé se k ní jistě rádi vracejí. číst více