První májové úterý roku 2014 se „blue railjet“ Českých drah vydal na svou první pouť s cestujícími. Krátce po poledni se na pražském hlavním nádraží stal hvězdou mnoha fotoaparátu a kamer. Osedlán vzácnými hosty i obyčejnými cestujícími, poháněn Taurusem, vyrazil ve 12:39 na spoji jménem Zdeněk Fibich do moravské metropole Brna a pohraniční Břeclavi. Modrošedý ČD railjet nejprve v záběhu spojí Brno s Prahou, později propojí město na modrém Dunaji s městem českých králů. Koncem roku se k němu přidá jeho červený bratr z Rakouska, ÖBB railjet, a budou spolu každé dvě hodiny pendlovat mezi Štýrským Hradcem, novým vídeňským Hauptbahnhofem a pražským Wilsoňákem.číst více
Vysokorychlostní tratě v Evropě (2014), zdroj: Wikimedia licence CC BY-SA 3.0, autor: User:Akwa
Vysokorychlostní železnice je všude kolem nás. Vysokorychlostní železnice nás neustále obklopuje a pomáhá nám dostat se do stanovených destinací za minimální čas. Vysokorychlostní železnice nám pomáhá a slouží. Moment, vlastně ne. Tedy alespoň ne tady a teď. Ale to by se za pár let mělo (mohlo) změnit. Už i naše železniční správa s vládou na toto téma náruživě diskutuje. Ovšem jak toto téma vnímají lidé České republiky? Chtějí tady vůbec vysokorychlostní železnici? Vidí její smysl?číst více
Čím více se konkretizuje umístění železničního tělesa vysokorychlostní tratě (VRT) Praha – Brno, tím více protestují obyvatelé obcí, přes které by trasa mohla vést. Zejména na Vysočině. Lidé nevědí, co mohou od rychlovlaků typu TGV nebo ICE ženoucích se rychlostí až 350 km/h očekávat.číst více
Starý rok 2013 pomalu vstupuje do historie a my se můžeme těšit na nový, svěží rok 2014. A co můžeme očekávat v roce 2014 ve světě vysokorychlostní železnice? V zahraničí se budou otevírat nové vysokorychlostní tratě, připomeneme si kulaté výročí zprovoznění první vysokorychlostní železnice a v naší zemi bude pokračovat příprava a plánování vysokorychlostních tratí.číst více
Základem výpočtu ceny jízdného v rychlovlacích na budoucí vysokorychlostní trati Praha – Brno je stanovení jednotlivých složek nákladů pro jízdu vlaku. Vstupní parametry jsou voleny vcelku jednoznačné a v souladu s evropskými standardy:
jízdní doba cca 60 minut,
trať podle TSI HS INS, stálá traťová rychlost 300 km/h v celé délce trasy,
veškeré vlaky (EC/IC segment, R segment i Nex) vedeny výhradně vozidly konformními s TSI HS RST (třída 1 a třída 2),
minimum stanic a minimum výhybek jako základ vysoké spolehlivosti infrastruktury,
minimalizovaná délka tunelů (ty zvyšují gradient spotřeby energie zhruba na dvojnásobek, proto se vyplatí je zkrátit použitím vyšších podélných sklonů trati v terénu),
žádná návěstidla, žádné kolejové obvody, minimum kabelů, ale levné a jednoduché ETCS level 3 (radioblok s podporou GSM-R) podle TSI HS CCS,
elektrické napájení podle TSI HS ENE, minimum napájecích stanic díky aplikaci systému 2 x 25 kV 50 Hz (negativní napájecí vodič), dvoustranné spojité napájení bez střídání fází, měničové napájecí stanice se symetrizací třífázového odběru ze sítě 3 x 110 kV.
ICE 3 na trati Kolín-Frankfurt Wikimedia licence CC BY-SA 3.0, autor: Sebastian Terfloth
Za těchto podmínek lze osmivozovou elektrickou jednotkou pro 560 cestujících (obdoba ICE 3 – distribuovaný trakční pohon) zvládnout cestu z Prahy do Brna za jednu hodinu se spotřebou zhruba jen 4 400 kWh (zhruba 4 kWh na sedadlo a 100 km). Nízká spotřeba je navzdory vysoké rychlosti docílena propracovaným aerodynamickým tvarem dlouhého štíhlého vozidla a jízdou zhruba stálou rychlostí po kratší trase.číst více
Kniha Rychlá železnice i v České republice spatřila světlo světa již v roce 2012. Jde však o dílo v naší zemi ojedinělé, které si zaslouží opakované zmínky. Autorskému kolektivu pod vedením Petra Šlegra se podařilo populárním způsobem představit problematiku vysokorychlostních tratí (VRT) a vlaků na zahraničních příkladech. Kromě popisu zahraničních úspěchů autoři předkládají určitou koncepci české vysokorychlostní železnice a její napojení na stávající železniční síť v ČR. Kniha je graficky zdařile zpracovaná se spoustou nádherných fotografií a unikátních map. Její majitelé se k ní jistě rádi vracejí.číst více
Ve čtvrtek 12. září 2013 se na brněnském Výstavišti konala zajímavá konference k problematice vysokorychlostních tratí v ČR. Tématem konference byly přínosy vybudování vysokorychlostních tratí (VRT) na rozvoj regionů. Pořádala ji společnost KORDIS (organizátor IDS Jihomoravského kraje) v rámci mezinárodního projektu RAILHUC. Na projektu je pozoruhodné, že ačkoliv se věnuje podpoře dostupnosti a zlepšení propojení mezi regiony EU, za Jihomoravský kraj je partnerem projektu organizátor regionální dopravy. Je vidět, že jeho potenciál je daleko větší než jen „regionální veřejná doprava“.číst více
Ke konci měsíce července roku 2013 vznikla spontánně tzv. Skupina pro podporu vysokorychlostní železniční dopravy, která během následujícího měsíce srpna vypracovala dokument s názvem „Vysokorychlostní železnice a její přínosy pro Českou republiku“.
Ponechá si ČR jen silniční tranzit a rychlovlaky pošle okolo? autor: Igor Chovanec
Dokument poukazuje na výhody geopolitické polohy České republiky v rámci Evropy na straně jedné a nevyužití těchto výhod pro tranzitní železniční dopravu na straně druhé z důvodů absence vysokorychlostních tratí v České republice, jakož i na využití takovýchto tratí pro potřeby samotné České republiky a pro její regiony. Poukazuje na obchodní, ekonomické a ekologické aspekty vysokorychlostní železniční dopravy a zejména na neefektivnost pouhých úprav stávající železniční sítě pro vyšší rychlosti. Závěrem se věnuje doporučením pro nejbližší období s akcentem na co nejrychlejší realizaci vysokorychlostní dopravy v České republice.číst více
První ucelenou vysokorychlostní tratí v ČR se stane někdy po roce 2030 železniční spojení Prahy s Brnem. V posledních letech se diskutuje o přesné trase této nové železniční trati, náklady na výstavbu jsou odhadovány z výstavby vysokorychlostních železnic v Německu nebo Rakousku. Jak by se však po dostavbě rychlého železničního spojení provoz rychlovlaky z finančního hlediska vyplatil potenciálním železničním dopravcům? Na toto není jednoduché odpovědět, svou roli hrají náklady a odhadované výnosy.číst více
Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jiří Kolář dnes oznámil odvolání náměstka pro modernizaci Petra Šlegra a na jeho místo jmenoval Mojmíra Nejezchleba. Oficiálním důvodem k odvolání mají být problémy s čerpáním fondů EU. Je otázka nakolik mohl Šlegr urychlit čerpání dotací z EU. Většina problémů s čerpáním dotací je spíše způsobena pomalou přípravou a pozdním zahájením velkých projektů, které se na SŽDC připravují již několik let a tedy před jeho příchodem. Petr Šlegr pracoval ve funkci náměstka od května 2012.číst více
vysokorychlostní tratě a rychlovlaky ve světě a v ČR
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.Souhlasím
