Archiv pro štítek: rychlovlaky

Rychlovlaky ICE 3 (Velaro D)

vlak ICE 3 Velaro D
Zdroj: Siemens press

Společnost Siemens, výrobce nového rychlovlaku ICE 3 – Velaro D (řada 407) před nedávnem oznámila, že dodá německým drahám DB jeden rychlovlak v hodnotě 33 miliónů Euro zdarma. Siemens učinil toto gesto dobré vůle jako omluvu za pozdní dodávku 16 souprav nejnovějšího typu rychlovlaku ICE 3. generace – Velaro D, pro který DB používá označení 407. číst více

Co přinese rok 2014?

Starý rok 2013 pomalu vstupuje do historie a my se můžeme těšit na nový, svěží rok 2014. A co můžeme očekávat v roce 2014 ve světě vysokorychlostní železnice? V zahraničí se budou otevírat nové vysokorychlostní tratě, připomeneme si kulaté výročí zprovoznění první vysokorychlostní železnice a v naší zemi bude pokračovat příprava a plánování vysokorychlostních tratí. číst více

Rychlovlaky na divokém západě

Nedlouho po příjezdu prvních osadníků na východní pobřeží USA začalo jejich pronikání na „divoký západ“. Zpočátku cestovali povozy taženými koňmi, ovšem boom osidlování západní části severoamerického kontinentu nastal s vybudováním železnice. V roce 1869 byla propojena železniční síť z východního pobřeží s tratí z Kalifornie. Největší rozmach zažívala železnice ve Spojených státech koncem 19. a začátkem 20. století. S rozvojem automobilové dopravy a po druhé světové válce letectví, začíná její postupný úpadek. Dnes dálkové osobní vlaky slouží především pro přepravu turistů, v okolí větších měst funguje dobře příměstská doprava. číst více

Rychlovlakem z Prahy do Brna levně

Základem výpočtu ceny jízdného v rychlovlacích na budoucí vysokorychlostní trati Praha – Brno je stanovení jednotlivých složek nákladů pro jízdu vlaku. Vstupní parametry jsou voleny vcelku jednoznačné a v souladu s evropskými standardy:

  • jízdní doba cca 60 minut,
  • trať podle TSI HS INS, stálá traťová rychlost 300 km/h v celé délce trasy,
  • veškeré vlaky (EC/IC segment, R segment i Nex) vedeny výhradně vozidly konformními s TSI HS RST (třída 1 a třída 2),
  • minimum stanic a minimum výhybek jako základ vysoké spolehlivosti infrastruktury,
  • minimalizovaná délka tunelů (ty zvyšují gradient spotřeby energie zhruba na dvojnásobek, proto se vyplatí je zkrátit použitím vyšších podélných sklonů trati v terénu),
  • žádná návěstidla, žádné kolejové obvody, minimum kabelů, ale levné a jednoduché ETCS level 3 (radioblok s podporou GSM-R) podle TSI HS CCS,
  • elektrické napájení podle TSI HS ENE, minimum napájecích stanic díky aplikaci systému 2 x 25 kV 50 Hz (negativní napájecí vodič), dvoustranné spojité napájení bez střídání fází, měničové napájecí stanice se symetrizací třífázového odběru ze sítě 3 x 110 kV.
ICE 3 Kolín-Frankfurt
ICE 3 na trati Kolín-Frankfurt
Wikimedia, autor: Sebastian Terfloth

Za těchto podmínek lze osmivozovou elektrickou jednotkou pro 560 cestujících (obdoba ICE 3 – distribuovaný trakční pohon) zvládnout cestu z Prahy do Brna za jednu hodinu se spotřebou zhruba jen 4 400 kWh (zhruba 4 kWh na sedadlo a 100 km). Nízká spotřeba je navzdory vysoké rychlosti docílena propracovaným aerodynamickým tvarem dlouhého štíhlého vozidla a jízdou zhruba stálou rychlostí po kratší trase. číst více

Maglev v Japonsku

Zatímco u nás se stále diskutuje, kde a kdy zahájit stavbu rychlotratí, v Japonsku se úspěšně testuje vlak maglev, který je schopen dosahovat běžné cestovní rychlosti 500 km/h. Maglev nevyužívá klasické kolejnice, ale za pomocí magnetů se nad tratí vznáší, magnetické pole také vlak pohybuje vpřed. V Japonsku je rovněž v pokročilé fázi příprav železniční trať maglev mezi městy Tokio, Nagoja a Ósaka známá pod názvem Chuo Shinkansen (Čuo šinkanzen). Dopravce JR Central by rád zahájil komerční provoz z Tokia do Nagoje v roce 2025 a do Ósaky v r. 2045. číst více

Jsou rychlovlaky bezpečné?

nehoda rychlovlaku Santiago
nehoda rychlovlaku u Santiaga
(Wikimedia, Contando Estrelas, 2013)

Nehoda rychlovlaku Alvia 24.července 2013 u španělského Santiaga de Compostela vzbudila pochybnosti o bezpečnosti rychlovlaků. Při nehodě došlo v zatáčce k vykolejení vlaku Alvia S 730 ve vysoké rychlosti, zahynulo asi 80 lidí, více než 160 bylo zraněno. Pravděpodobnou příčinou nehody bylo selhání strojvůdce, který významně překročil povolenou rychlost. Místo povolených 80 km/h vjel do oblouku pravděpodobně rychlostí až 200 km/h. Stalo se tak v úseku, kde již není instalován moderní zabezpečovací systém, který by automaticky dokázal rychlost vlaku zpomalit. Jednalo se o první vážnou nehodu rychlovlaku v zemi. Španělsko je na svoji vysokorychlostní železniční síť pyšné. Až donedávna se mohlo chlubit nejen nejvíce kilometry vysokorychlostních tratí na obyvatele na světě, nízkými investičními náklady (15 miliónů euro/ km), ale také více než 20 lety provozu bez vážnější nehody (od roku 1992). Současná nehoda zcela jistě způsobí revizi současné úrovně zabezpečení španělské železniční sítě. číst více

Finsko-ruské rychlovlaky Allegro

rychlovlak Allegro
vlak Allegro v Helsinkách
(Wikimedia, Otto Karikoski, 2010)

Allegro v hudbě představuje rychlé tempo, 120-130 úderů za minutu. Rychlovlaky Allegro zase symbolizují rychlé železniční spojení ruského Petrohradu a finských Helsinek. Od prosince 2010 vlaky Allegro finsko-ruské společnosti Oy Karelian Trains Ltd zkrátily cestovní dobu linky Petrohrad – Helsinky z 5½ h na 3½ h. Plánem je zkrátit překonání vzdálenosti 415 km mezi oběma městy na 3h. číst více

Soukromé rychlovlaky Italo

Víte co má společného francouzský rychlovlak AGV a italské Ferrari? Jasně, že oba jezdí neskutečně rychle, ale kromě špičkové techniky je také spojuje červené zbarvení a design od stejných návrhářů. Rychlovlaky AGV (Automotrice à Grande Vitesse) vyrobené francouzským Alstomem provozuje soukromá italská společnost Nuovo Trasporto Viaggiatori (NTV) pod obchodním označením Italo. A jedním ze zakladatelů společnosti NTV byl Luca di Montezemolo, šéf automobilky Ferrari. číst více

Railjet ÖBB rakouský a Railjet ČD

Railjet salzburg
Wikimedia, autor Ralf Roletschek

Railjet má v sousedním Rakousku velmi dobré jméno.  Je provozován Rakouskými spolkovými drahami ÖBB jako pohodlná a rychlá vlaková souprava na dálkové tratě. Railjety začaly jezdit koncem roku 2008 na lince Mnichov – Salzburg – Vídeň – Budapešť.  O rok později byla přidána linka z Vídně přes Salzburg do Bregenze a Curychu. A od roku 2011 jezdí z Vídně také jižním směrem do Grazu, Klagenfurtu a Villachu. Cesta railjetem se stala velmi oblíbenou nejen mezi mladými lidmi, seniory nebo turisty, ale také obchodními cestujícími. A co si vlastně představit pod obchodním označením railjet, jaký vlastně tento vlak je? číst více

TGV Paříž – Barcelona

V Paříži to vše začalo. První vlak TGV se vydal z pařížského nádraží Gare de Lyon jižním směrem v září 1981. Tenkrát dojel pouze do francouzského Lyonu. Až v roce 2001 vysokorychlostní trať LGV Méditeranée dosáhla v Marseille břehů Středozemního moře. V sousedním Španělsku první rychlovlak AVE spojil Madrid s jihošpanělskou Sevillou v roce 1992. V únoru 2008 byla kompletně zprovozněna španělská rychlotrať LAV Madrid – Barcelona. Jak ve Francii, tak ve Španělsku se mohutně budovaly vysokorychlostní tratě. Zbývalo jediné, propojit vysokorychlostním spojením obě země. číst více