Archiv štítku: vysokorychlostní tratě

Co přinese rok 2014?

Starý rok 2013 pomalu vstupuje do historie a my se můžeme těšit na nový, svěží rok 2014. A co můžeme očekávat v roce 2014 ve světě vysokorychlostní železnice? V zahraničí se budou otevírat nové vysokorychlostní tratě, připomeneme si kulaté výročí zprovoznění první vysokorychlostní železnice a v naší zemi bude pokračovat příprava a plánování vysokorychlostních tratí. číst více

Rychlovlaky na divokém západě

Nedlouho po příjezdu prvních osadníků na východní pobřeží USA začalo jejich pronikání na „divoký západ“. Zpočátku cestovali povozy taženými koňmi, ovšem boom osidlování západní části severoamerického kontinentu nastal s vybudováním železnice. V roce 1869 byla propojena železniční síť z východního pobřeží s tratí z Kalifornie. Největší rozmach zažívala železnice ve Spojených státech koncem 19. a začátkem 20. století. S rozvojem automobilové dopravy a po druhé světové válce letectví, začíná její postupný úpadek. Dnes dálkové osobní vlaky slouží především pro přepravu turistů, v okolí větších měst funguje dobře příměstská doprava. číst více

Rychlá železnice i v ČR

kniha Rychlá železnice i v ČRKniha Rychlá železnice i v České republice spatřila světlo světa již v roce 2012. Jde však o dílo v naší zemi ojedinělé, které si zaslouží opakované zmínky. Autorskému kolektivu pod vedením Petra Šlegra se podařilo populárním způsobem představit problematiku vysokorychlostních tratí (VRT) a vlaků na zahraničních příkladech. Kromě popisu zahraničních úspěchů autoři předkládají určitou koncepci české vysokorychlostní železnice a její napojení na stávající železniční síť v ČR. Kniha je graficky zdařile zpracovaná se spoustou nádherných fotografií a unikátních map. Její majitelé se k ní jistě rádi vracejí. číst více

Maglev v Japonsku

Zatímco u nás se stále diskutuje, kde a kdy zahájit stavbu rychlotratí, v Japonsku se úspěšně testuje vlak maglev, který je schopen dosahovat běžné cestovní rychlosti 500 km/h. Maglev nevyužívá klasické kolejnice, ale za pomocí magnetů se nad tratí vznáší, magnetické pole také vlak pohybuje vpřed. V Japonsku je rovněž v pokročilé fázi příprav železniční trať maglev mezi městy Tokio, Nagoja a Ósaka známá pod názvem Chuo Shinkansen (Čuo šinkanzen). Dopravce JR Central by rád zahájil komerční provoz z Tokia do Nagoje v roce 2025 a do Ósaky v r. 2045. číst více

Postřehy z konference VIZE 2030 – možnosti rozvoje VRT v ČR

Ve čtvrtek 12. září 2013 se na brněnském Výstavišti konala zajímavá konference k problematice vysokorychlostních tratí v ČR. Tématem konference byly přínosy vybudování vysokorychlostních tratí (VRT) na rozvoj regionů. Pořádala ji společnost KORDIS (organizátor IDS Jihomoravského kraje) v rámci mezinárodního projektu RAILHUC. Na projektu je pozoruhodné, že ačkoliv se věnuje podpoře dostupnosti a zlepšení propojení mezi regiony EU, za Jihomoravský kraj je partnerem projektu organizátor regionální dopravy. Je vidět, že jeho potenciál je daleko větší než jen „regionální veřejná doprava“. číst více

Vysokorychlostní tratě v Turecku

Turecko nejspíš znáte jako turistickou destinaci na pomezí Evropy a Asie. Tato bouřlivě se rozvíjející země výrazně investuje do rozvoje železnice a výstavby nových vysokorychlostních tratí. V posledních deseti letech se železniční síť rozrůstá průměrně o 137 km nových železničních tratí ročně a rozšířila se tak z 9 700 km na téměř 11 000 km. číst více

High speed 2 Londýn – Brimingham do roku 2026

High speed 2 UK
britské vysokorychlostní tratě
(Wikimedia, Cnbrb, 2013)

Spojené království Velké Británie a severního Irska se chystá do roku 2026 zprovoznit vysokorychlostní trať mezi Londýnem a Briminghamem. Půjde o první fázi vysokorychlostního spojení „High speed 2“ (HS2) s délkou trati 225 km (140 mil) a maximální rychlostí 400 km/h (250 mph). Stavět se bude od roku 2017. Další pokračování dál na sever rozdvojením rychlotratě u Birminghamu v jedné větvi do Manchesteru a v druhé větvi do Leedsu bude budováno v druhé fázi s dokončením do roku 2032. Celá tato „HS2 Ypsilonka“ bude mít délku zhruba 563 km (350 mil). číst více

Opravdu jsme tak pomalí pro „rychlá spojení“?

Ministerstvo dopravy „vyložilo karty na stůl“ a 7. března 2013 seznámilo poslance Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny se svou strategií budování prvních vysokorychlostních tratí (VRT) v Česku. Vlastně se ministerstvo tak trochu pochlubilo, že se jim na poslední chvíli podařilo prosadit první českou vysokorychlostní trať do transevropské dopravní sítě TEN-T. Konkrétně se jedná o 60 km dlouhý úsek mezi Prahou a Lovosicemi. Tato rychlotrať byla zařazena do „core“ TEN-T se závazkem dokončení do roku 2030, proto aby na něj mohly být čerpány dotace EU. Pro českou železniční dopravu mnohem významnější úsek Praha – Brno ani neprosazovali, protože jej údajně nestihnou do roku 2030 dokončit. Prý stačí, když bude v cílech do roku 2050. Tento přístup byl přítomnými poslanci silně kritizován (viz audiozáznam pod článkem) číst více

TGV Paříž – Barcelona

V Paříži to vše začalo. První vlak TGV se vydal z pařížského nádraží Gare de Lyon jižním směrem v září 1981. Tenkrát dojel pouze do francouzského Lyonu. Až v roce 2001 vysokorychlostní trať LGV Méditeranée dosáhla v Marseille břehů Středozemního moře. V sousedním Španělsku první rychlovlak AVE spojil Madrid s jihošpanělskou Sevillou v roce 1992. V únoru 2008 byla kompletně zprovozněna španělská rychlotrať LAV Madrid – Barcelona. Jak ve Francii, tak ve Španělsku se mohutně budovaly vysokorychlostní tratě. Zbývalo jediné, propojit vysokorychlostním spojením obě země. číst více

Vysokorychlostní tratě v české ekonomice

Investice do výstavby páteřní vysokorychlostní tratě Praha – Brno – Ostrava je dnes odhadována na cca 190 miliard korun. I když je to méně než by v dnešních cenách stála výstavba dálnice z Prahy do Ostravy, stále je to vysoká částka na to abychom více přemýšleli o přínosech investice do vysokorychlostní železnice v ČR. číst více