vysokorychlostní tratě – Čína

maglev Šanghaj
rychlovlak maglev Šanghaj
(Wikimedia licence CC BY-SA 2.0, autor: Andreas Krebs, 2002)

Čína je velká a stejně velké jsou její ambice ve vysokorychlostní železniční dopravě. Tak jako neuvěřitelně rychle roste její ekonomika, stejným tempem rostou nově otevírané vysokorychlostní tratě (VRT). Již dnes je síť těchto tratí nejdelší na světě, i když první čínská VRT byla otevřena teprve v roce 2002 a to krátký úsek mezi Šanghaji a letištěm vlaky typu Maglev (vznášející se nad tratí). S nadsázkou lze říci, že Čína přeskočila z věku páry do věku VRT. První kolejová VRT byla v Číně otevřena v roce 2003 mezi městy Qinhuangdao a Shenyang vzdálenými 405 km s traťovou rychlostí 200 km/h.

rychlost maglev v Šanghaji
maximální cestovní rychlost na displeji vlaku maglev v Šanghaji
(Wikimedia Public Domain, Rintojiang, 2007)

Čínské vysokorychlostní tratě

železniční mapa Čína
dálkové a vysokorychlostní tratě v Číně
(Wikimedia licence CC BY-SA 3.0, autor: Howchou, 2014)

Od roku 2008 se otevírají nové trati jako houby po dešti. Mezi nejdůležitější a nejdelší patří 968 km dlouhá železniční trať Wu-chan (Wuhan 武汉) – Kanton (Guangzhou 广州) s maximální rychlostí 350 km/h (2009). 177 km je vedeno v tunelech a 468 km na mostech a viaduktech. Jízdní doba se zkrátila z 10 hodin na necelé 3h pro expresní spoje bez mezizastávek, průměrná rychlost rychlost 313 km/h je tak nejvyšší na světě. Jezdí zde jednotky CRH3 (odvozené od Siemens Velaro) a CHR2 (odvozené od Kawasaki Šinkansen série E2-1000). V budoucnu má být tato trať součástí 2000 km dlouhého spojení Hongkong – Peking. Další významnou tratí bylo v roce 2011 otevření 1318 km dlouhého spojení hlavního města Pekingu a Šanghaje tratí s max. rychlostí 300 km.

Nejdelší vysokorychlostní síť, nejvíce rychlovlaků

Celková délka čínských vysokorychlostních tratí dle UIC a její metodiky k 1.11.2013 činila cca 9 867 km, rozestavěno bylo 9 081 km, a byla tak nejdelší sítí VRT na světě. Plánem čínské vlády je pokrytí vysokorychlostními vlaky tak, aby v roce 2020 mělo 90% obyvatelstva přístup k této dopravě. Pro zajištění provozu na těchto tratích se předpokládá potřeba až 1 000 rychlovlaků.

Čínské vysokorychlostní vlaky a jejich výroba

Takto velká železniční síť samozřejmě láká všechny světové výrobce rychlovlaků. Do země dodala např. společnost Siemens AG 60 jednotek CRH3/Velaro CN. Ale tak jako u jiného zboží platí, že Číňané jsou schopni spoustu věcí na základě “západního vzoru” vyrábět sami. CRH 1 je vysokorychlostní jednotka z produkce kanadského giganta Bombardier. Soupravy se vyrábí ve společném podniku Bombardier a Sifang ve městě Qingdao (provincie Shandong).

rychlovlaky CRH2 a CRH3
rychlovlaky CRH2 a CRH3
(Wikimedia licence CC BY-SA 3.0, autor: 颐园新居, 2008)

CRH 2 je odvozen z japonského Shinkansenu série E2-1000. Na výrobě se napřed podílela firma Kawasaki Heavy Industries s lokomotivkou Sifang, pak si je již vyráběl sám Sifang bez účasti japonské strany. CRH 3 vychází z produktové řady firmy Siemens – Velaro, z jehož konceptu čerpají i německé jednotky ICE 3. CRH 5 je odvozen z osmivozové jednotky Pendolino od firmy Alstom.

čínský rychlovlak CRH380A
rychlovlak CRH380A
(Wikimedia licence CC BY-SA 3.0, autor: Khalidshou, 2010)

CRH 380A je první typ vysokorychlostního vlaku, na kterém se nepodíleli zahraniční výrobci. Jednotka byla navržena firmou China South Locomotive & Rolling Stock Corporation Limited a vyrobena v závodech CSR Qingdao Sifang Locomotive & Rolling Stock Co., Ltd. CRH 6 je druhý čistě čínský rychlovlak. Navrhnul ho CSR Puzhen a CSR Sifang, vyrábí se v CSR Jiangmen. Světovým výrobcům se samozřejmě příliš nelíbí, že čínské továrny využívají západního know-how, presto jsou rády i za velké odběry komponent z kterých Číňané vlaky kompletují.

Nehodovost rychlovlaků a korupce

K čínské vysokorychlostní železnici se pojí další nej, která nejsou už tak lichotivá. Jde zejména o relativně časté nehody. Ať už jde o nehody testovacích vlaků, kde jde spíše o materiální škody, tak už o nehody v ostrém provozu. V červenci 2011 došlo ke srážce dvou vysokorychlostních vlaků na viaduktu mezi městy Hanzhou a Fuzhou, při níž zahynulo 43 lidí a dalších 211 osob bylo zraněno. Do stojícího rychlovlaku narazil druhý. Je kritizován rychlý postup výstavby tratí, nízké bezpečnostní standardy a vysoká míra korupce při výstavbě. Bývalý ministr železnic, Liu Zhijun, byl uvězněn za nahromadění osobního majetku ve výši 120 miliard USD.

Čína výstavba vysokorychlostní trati
výstavba vysokorychlostní trati Guangzhou-Shenzhen
(Wikimedia licence CC BY-SA 3.0, autor: Alancrh, 2011)

2 komentáře u „vysokorychlostní tratě – Čína“

Komentáře nejsou povoleny.