Vysokorychlostní události roku 2014

Rok 2014 se v Česku nesl zejména přípravami územně – technických studií vysokorychlostních tratí (VRT), protesty obcí a občanů proti vedení VRT Praha-Brno na Vysočině, vypsáním několikrát odložené veřejné zakázky „Rychlá spojení – studie příležitostí“ a nasazením rychlovlaku railjet v modrých barvách Českých drah do plného provozu. Ve světě se rychlotratě nejen plánovaly, ale také ve velkém budovaly, jako např. v Německu, Francii, Maroku, Saudské Arábii nebo Číně. V Turecku nebo Číně byly letos otevřeny nové významné úseky vysokorychlostních tratí.

vlak ICE 3 Velaro D
vlak ICE 3 Velaro D,
Zdroj: Siemens press

V Německu byl od dubna zahájen pravidelný provoz nového rychlovlaku ICE 3 – Velaro D (řada 407) na lince Kolín n/Rýnem – Frankfurt – Stuttgart. Německé dráhy objednaly 16 rychlovlaků řady 407 v roce 2008 za 500 mil. Euro. Původně měly být v provozu již od konce roku 2011, zejména na mezinárodních trasách do Francie, Švýcarska, Belgie a Nizozemí. Výrobce rychlovlaků ICE3, spol. Siemens, jako „odškodné“ za pozdní dodávku darovala navíc jednu soupravu zdarma. Výjimečnost tohoto nového typu ICE 3 spočívá zejména v jeho interoperabilitě, tzn. možnosti použití ve čtyřech různých evropských napájecích soustavách, prakticky po celé Evropě. Oproti starší verzi (řada 403/ 406) byla zvýšena bezpečnost (protipožární dveře mezi vozy), o 20% snížena spotřeba energie a snížena hlučnost.

railjet
ČD railjet v Brně

6.května ve 12:39 poprvé vyjel z Prahy do Brna a Břeclavi na pravidelném spoji IC Zdeněk Fibich zkušebně nový rychlovlak Českých drah – railjet – v modrém nátěru. Tento rychlovlak je jakýmsi bratrem červené verze rakouských drah ÖBB, který je v Rakousku v provozu od roku 2008. Během celého roku 2014 postupně přibývaly další soupravy modrého ČD railjetu, aby mohly od 14. prosince spolu s červenými ÖBB railjety jezdit na trase Praha- Brno – Wien – Graz již oficiálně pod obchodní značkou railjet. Současně s plným nasazením začaly ČD nabízet v railjetu Business třídu. Souprava je schopna dosáhnout rychlosti 230 km/h, které však u nás nevyužije. Po nákupu pendolin jde o nejvýznamnější investici ČD za posledních 10 let. ČD objednaly celkem 7 souprav v roce 2012 po „tahanicích“ s plzeňskou Škodou.

Konference Vysokorychlostní železnice
konference v parlamentu ČR (foto CEDOP)

V polovině května se v parlamentu ČR uskutečnila pod organizační taktovkou Centra pro efektivní dopravy (CEDOP)  konference Vysokorychlostní železnice 2014.  V rámci tohoto fóra panovala mezi zástupci vládní koalice i opozice shoda, že vysokorychlostní železnice je strategickým cílem České republiky. Na konferenci vystoupili dopravní odborníci z ČR, Švédska, Španělska a Německa. Shodli se, že je potřeba urychlit přípravu staveb VRT, po nichž by mohly jezdit vlaky až 350 kilometrovou rychlostí, jinak se může ČR stát vnitřní periférii Evropy. Zatímco MD ČR prosazuje vybudovat nejprve kratší úseky Praha – Lovosice a Brno – Vranovice, poslanci i regionální politici vidí jako prioritu do roku 2030 spíše páteřní spojení Praha – Brno.

Začátkem června po téměř 2 letech příprav Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) vypisuje veřejnou zakázku „Rychlá spojení – studie příležitostí“ v předpokládané hodnotě 20 mil. Kč. Cílem studie je pojmenovat hlavní příležitosti, rizika a hrozby plynoucí z realizace, či případné nerealizace rychlých spojení (VRT), která si kladou za cíl dosažení efektivnějšího propojení důležitých center osídlení v ČR a posílení pozice ČR v dopravních vztazích v rámci EU. Po jejím projednání a schválení na úrovni vlády ČR (asi konec roku 2016) bude sloužit jako podklad pro další přípravu projektů rychlých spojení. Termín pro odevzdání nabídek pro zpracování této veřejné zakázky byl postupně prodlužován až na 11.11. Zadávací podmínky byly napadeny u antimonopolního úřadu organizací CEDOP pro podezření z nastavení výběrových kritérii tak, že je je schopna splnit pouze spol. SUDOP Praha, která jako jediná disponuje čtyřstupňovým celostátním dopravním modelem ČR. Tento si u SUDOPu navíc již dříve objednalo a zaplatilo ministerstvo dopravy a nechce jej vydat jako veřejný dokument. V půli července vypisuje SŽDC další veřejnou zakázku týkající se přípravy výstavby vysokorychlostních tratí: Technicko-provozní studie – Technická řešení VRT. Studie v předpokládané hodnotě 20 mil. Kč má za cíl připravit české normy, vyhlášky a směrnice pro budoucí výstavbu a následný provoz na VRT.

Koncem července byla v Turecku po 11 letech kompletně dokončena 533 km dlouhá turecká rychlotrať Ankara – Istanbul. Většinu trasy tvoří novostavba, částečně jde o rekonstrukci starší tratě. Jízdní doba byla zkrácena z původních 7 h na 3,5h a provozní rychlost vlaků je 250 km/h. Turecké státní dráhy TCDD pro linku nakoupily 7 souprav rychlovlaku Siemens Velaro. Mimo to provozují také španělské rychlovlaky CAF.

schéma VRT Berlin - Norimberk
schéma VRT Berlin – Norimberk,
zdroj: www.vde8.de

5. srpna byly zahájeny testovací jízdy na 123 km nové německé VRT Erfurt – Lipsko/ Halle. Nově vybudována trať je součástí „dopravního projektu německé jednoty“ VDE 8 z Norimberku do Berlína. Testovaný úsek Erfurt – Lipsko/ Halle má být zprovozněn pro rychlost 300 km/h od prosince 2015. Tuto trať budou využívat jak rychlovlaky v severojižním směru (Berlín – Mnichov) tak ve směru východ – západ (Drážďany – Frankfurt).

1. září bylo dle statistik Mezinárodní železniční unie UIC na světě v provozu téměř 23 000 km vysokorychlostních tratí pro rychlost 250 km/h a vyšší a ve výstavbě dalších 13 000 km.

1. října uplynulo 50 let od zahájení provozu na první vysokorychlostní trati světa mezi japonskými městy Tokio a Ósaka. V roce 1964 vyjely na 515 km dlouhou trať legendární vlaky šinkanzen a od té doby přepravily více než 5 miliard cestujících. První vlaky série 0 mohly uhánět „jen“ 210 km/h, dnes na této trati jezdí až 270 km/h. Před 50 lety Japonsko položilo základy nové železnice nejen pro svou zemi, ale pro celý svět. Vznikla vysokorychlostní železnice zkracující vzdálenosti mezi městy.

Začátkem listopadu Japonsko učinilo další významný krok ve vývoji a posouvání možností rychlé přepravy vlakem. Japonci zahájili testovací jízdy vlaku maglev s běžnými cestujícími. Tento vlak se za pomocí magnetů nad tratí vznáší a magnetické pole také vlak pohybuje vpřed. 2400 vylosovaných šťastlivců se svezlo rychlostí 501 km/h. Po dokončení první trati maglev v roce 2027 se zkrátí cesta z Tokia do Osaky z 90 min. dnešním rychlovlakem šinkanzen na 40 min. „létajícím“ maglevem.

Do konce uzávěrky veřejné soutěže „Rychlá spojení – studie příležitostí“ dne 11. listopadu se přihlásili pouze dva uchazeči (sdružení). AFCityplan ve sdružení s Metroprojektem nabídlo cenu 19,8 milionu korun a druhé Sudop Praha se společností Mott MacDonald CZ je o necelý milion levnější. Lhůta pro podání nabídek však musela být prodloužena, neboť nejprve nikdo nebyl schopen podat nabídku tak, aby splnil zadávací podmínky. Navíc oba soutěžící ani žádnými konkurenty nejsou. Podle obchodního rejstříku mají společnosti Metroprojekt a Sudop Praha, které stojí v tendru proti sobě, stejného vlastníka. Tím je Sudop International BV se sídlem v Amsterdamu.

V Číně bylo 16. listopadu nově otevřeno 530 km vysokorychlostní trati Xinjiang mezi Urumqi a Hami. Trať s max. rychlostí 250 km/h vede také v extrémních klimatických podmínkách přes poušť Gobi a stavěla se tam necelých 5 let. Poblíž Qilianshan vede trať tunelem v nadmořské výšce 3607 m, což představuje nejvýše položenou VRT na světě.

Začátkem prosince byl jmenován nový ministrem dopravy Dan Ťok. Dle jeho prohlášení je nakloněn vysokorychlostním tratím. Jeho prioritou jsou VRT Z Prahy do Berlína a Mnichova, až později vnitrostátní do Brna.

polské Pendolino
Pendolino ve Wrocławi
(Wikimedia CC BY-SA 3.0, autor: Jjajjo, 2013)

V Polsku s novým jízdním řádem 14. prosince zahájilo plný provoz Pendolino pod označením Express Intercity Premium (EIP). Na páteřní trati Centralna Magistrala Kolejowa (CMK), vybavené zabezpečením ETCS1 dnes dosahuje místy rychlosti 200 km/h. Po „zvýšení“ zabezpečení na úroveň ETCS2 tam bude moci jezdit 250 km/h. Stavebně je na tuto rychlost trať z roku 1977 již připravena.

Autor článku: Lubomír Kaplan, 30.12.2014

2 komentáře u „Vysokorychlostní události roku 2014“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *