Vysokorychlostní tratě světa

Pionýrem v budování vysokorychlostních tratí se již v 50. letech stalo Japonsko. V roce 1964 byla otevřena první rychlodráha mezi Tokiem a Osakou s max. rychlostí 210 km/h. V Evropě na japonské zkušenosti jako první navázala Francie, která roku 1981 otevřela vysokorychlostní spojení LGV Sud-Est mezi Paříži a Lyonem. Od té doby se vysokorychlostní železnice dynamicky rozvíjí v mnoha evropských a asijských zemích. Nejdelší síť těchto železničních tratí má v současné době Čína. Jako základní parametr vysokorychlostních tratí je udávána  rychlost: u nově budovaných tratí minimálně 250 km/h, u modernizace starších tratí min. 200 km/h.

Jak vznikaly první rychlodráhy a jaké jsou plány na rozvoj vysokorychlostních tratí v různých zemích se dočtete v následujících kapitolách: