Od platnosti nového jízdního řádu, od 10. prosince 2017, začnou na nové německé vysokorychlostní trati (VRT VDE8 Ebensfeld – Leipzig/Halle) jezdit rychlovlaky Berlín – Mnichov. Nejrychlejší vlaky ICE dokážou zvládnout 623 km z německého hlavního města do bavorské metropole pod 4 hodiny.
Vladimíra Dlouhého si mnozí pamatují jako polistopadového ministra hospodářství a také ministra průmyslu a obchodu. Od roku 2014 zastává funkci prezidenta Hospodářské komory ČR. Hájí tak zájmy všech českých podnikatelů. V poslední době se angažuje v podpoře výstavby vysokorychlostních tratí v ČR. Jak sám říká „Jsem připraven v tak výjimečném projektu sehrát úlohu lobbisty „. Ve svém nabitém programu si našel čas na rozhovor na toto téma.
„Ze všech podkladů plyne varování, že Česko v přípravě vysokorychlostních tratí zaostalo. Mohlo by se brzy stát, že území, které má ideální geografickou polohu i tvar a bylo vždy dopravní křižovatkou, bude objíždět osobní i nákladní doprava,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Koncem června se na Hospodářské komoře (HK) ČR v Praze sešli ekonomové a dopravní odborníci ke Kulatému stolu na téma rozvoje vysokorychlostní železniční dopravy v ČR. Plánují se scházet pravidelně a jejich cílem je rozhýbat ministerstvo dopravy k rychlejší přípravě a výstavbě VRTek (vysokorychlostních tratí) v ČR. Vladimír Dlouhý vyzval k vytvoření silného tlaku na vládu: „Je to projekt, který od nás vyžaduje určitou agresivitu, budeme se scházet pravidelně, měli bychom naše požadavky zformulovat do dopisu premiérovi. Jsem připraven v tak výjimečném projektu úlohu lobbisty sehrát.“
V pondělí 6. června 2016 navštívil premiér Sobotka společně s ministrem dopravy Ťokem ředitele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavla Surého. Probírali s ním připravenost na rozvoj české sítě vysokorychlostní železnice. Premiér současně požádal ministra dopravy, aby do konce roku předložil do vlády strategii rozvoje vysokorychlostních tratí (VRT) v ČR. Večer pak ředitel SŽDC hodinu odpovídal na dotazy diváků ohledně rozvoje VRT v Hyde parku České televize. V následujícím textu je stručný výtah z diskuze v České televizi.
Kde jinde než na Vysočině by měli dopravní odborníci, starostové a regionální politici probírat budoucnost páteřní vysokorychlostní tratě (VRT) RS 1 Praha – Brno. V regionu, který může výstavba VRT posunout o desítky let dopředu a zároveň může přinést protesty mnoha občanů proti liniové stavbě, uspořádal spolek Regio 2020 mezinárodní konferenci Vysokorychlostní železnice v ČR. Konference se konala 25. – 27.5.2016 v Třebíči a Náměšti nad Oslavou a jejím cílem bylo deklarovat podporu výstavbě vysokorychlostních železnic v ČR, především RS 1 v Kraji Vysočina. O své zkušenosti se na ni podělili odborníci ze Španělska, Francie, Německa a Česka.
Od neděle 3.4.2016 zamířily na trať Paříž – Brusel nové zeleno-bílé rychlovlaky IZY. Přepravce IZY založila renomovaná společnost Thalys na principu lowcost dopravce. To znamená, že cestující zaplatí za včas zakoupenou jízdenku nízkou cenu a komfort služeb je osekán na minimum. Oproti rychlovlakům Thalys se IZY odlišuje také delší cestovní dobou, jelikož na větší části trasy využívá pomalejší a tudíž i levnější konvenční tratě a ne rychlotratě. Přesto s časem od 2:08 do 2:30 je rychlejší než auto a pohodlnější než autobus, avšak pomalejší než rychlovlaky Thalys (1:22). Naznačuje rozjezd nového rychlovlaku IZY nástup nízkonákladových dopravců mezi prémiovou třídu rychlovlaků?
1. září 2015 byl významný den nejen pro prvňáčky, ale také pro budoucnost české železnice. Zasedla Centrální komise ministerstva dopravy a schválila modernizaci železniční trati Brno – Přerov ve variantě M2 spočívající ve zdvoukolejnění a zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h. Podle studie proveditelnosti by modernizace měla být hotova do roku 2025 s odhadovanými náklady přes 35 miliard Kč. Varianta modernizace trati a současné výstavby vysokorychlostní trati na 350 km/h byla z ekonomických důvodů zamítnuta.
V rámci dopravní politiky Evropské unie se mění přístup k budování vysokorychlostních tratí. Ty jsou nyní plánovány s větším důrazem na vnitrostátní využití. Úsek Praha – Drážďany na základě této skutečnosti přizpůsobuje svou trasu. Nevyhýbá se již striktně sídlům, ba naopak je zapojuje. Vzniká tak i plán vybudování nového nádraží v Ústí nad Labem. Pozice tohoto nádraží je velmi důležitá pro další rozvoj města, proto na Fakultě architektury a urbanismu na Technické univerzitě v Liberci vznikla diplomová práce s názvem „Nádraží vysokorychlostní železnice Ústí nad Labem“. Obsah práce stručně shrnuje tento článek.
Pavel Telička byl hlavním vyjednávačem přístupových rozhovorů vstupu ČR do EU, poté působil jako český eurokomisař (2004). Téměř osm let byl koordinátorem Evropské komise pro transevropský železniční koridor Rail Baltica z Pobaltí přes Polsko do Berlína. V současnosti je poslancem Evropského parlamentu (od 7/2014) a také členem Výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN). Pavel Telička si ve svém nabitém programu našel chvíli volného času na rozhovor k problematice vysokorychlostní železnice.
Rok 2014 se v Česku nesl zejména přípravami územně – technických studií vysokorychlostních tratí (VRT), protesty obcí a občanů proti vedení VRT Praha-Brno na Vysočině, vypsáním několikrát odložené veřejné zakázky „Rychlá spojení – studie příležitostí“ a nasazením rychlovlaku railjet v modrých barvách Českých drah do plného provozu. Ve světě se rychlotratě nejen plánovaly, ale také ve velkém budovaly, jako např. v Německu, Francii, Maroku, Saudské Arábii nebo Číně. V Turecku nebo Číně byly letos otevřeny nové významné úseky vysokorychlostních tratí.