modernizace/ novostavba úseku Brno – Břeclav

Modernizovaný úsek vede v trase současné trati Brno – Břeclav. Modernizace spočívá pouze v instalaci jednotného evropského zabezpečovacího zařízení ETCS, který umožní zvýšení rychlosti na 200 km/h a zrušení nutnosti výměny lokomotiv na hranicích. Instalace ETCS Level 2 probíhá v letech 2012-2014. Stavebně většina současné trati vyhovuje pro tuto rychlost, mimo jedno úrovňové křížení a některé železniční stanice. Pro zkrácení jízdní doby z Brna do Vídně (90 km trati v zahraničí – 60 min. jízdy) nebo do Bratislavy (60 km trati v zahraničí – 50 min. jízdy) je potřeba modernizace těchto tratí v zahraničí.

V rámci Rychlých spojení Ministerstva dopravy je navrhován 35km úsek RS2 mezi Modřicemi a Vranovicemi jako novostavba vysokorychlostní trati RS2 (viz mapka). Trať by měla vést západně od současné železniční trati Brno – Břeclav a jejím hlavním cílem je oddělit dálkové vlaky od příměstské dopravy. Dojde také k určité časové úspoře dálkových vlaků mezi Břeclaví a Brnem.

Parametry úseku

• Délka úseku:                        59 km
• Traťová rychlost:                  200 km/h
• Cestovní doby:                     32 min. (2015),
• Harmonogram realizace     2012 – 2014 (ETCS)
• Náklady:                              řádově desítky miliónů Kč

Dle studie „Aktualizace koncepce vysokorychlostní železniční dopravy na území ČR– Fáze A – prognóza přepravních proudů“ zpracované SUDOP Praha v roce 2008 (Studie SUDOP 2008) by se vytížení úseku VRT Brno – Wien mohlo pohybovat po roce 2030 v rozmezí 6 000 – 14 000 osob/den (v závislosti na realizaci modernizace v Rakousku).

 

nový vysokorychlostní úsek Praha – Brno

 

nový vysokorychlostní úsek Drážďany – Ústí n.L. – Praha

Výjezd z Prahy hl.n. je řešen ve 2 variantách: varianta V přes žst. Praha – Vysočany a varianta H přes žst. Praha – Holešovice, dále kolem Litoměřic, západně od Ústí n.L. až na hranice s Německem. U Ústí n.L. je na VRT navrhováno nové nádraží Severní Čechy.

varianta V

Z nádraží Praha-Vysočany tunelem pod vojenským letištěm Kbely, dále v linií obcí Líbeznice, Odolena Voda, Ledčice, Vodochody, Nové Dvory, Lovosice, tunely pod CHKO České Středohoří do oblasti Chabařovic, kde je na křížení s tratí Ústí n.L. – Chomutov navrhováno nádraží Severní Čechy. Dále tunelem pod Krušnými horami do Německa.

varianta H

Z nádraží Praha – Holešovice přes Prahu – Bubeneč, tunelem pod Podbabou, mostem přes Šárecké údolí a tunelem do Horoměřic. Dále podél obcí Velké Přílepy, Svrkyně, Trněný Újezd, Olovnice, Velvary, Bříza, Račiněves a v oblasti Nových Dvorů se napojuje do trasy varianty V.

Strategická studie 2010

Dle strategické studie z roku 2010 zpracované ing. Kalčíkem je VRT od Litoměřic k Ústí n. Labem vedena 16 km dlouhým tunelem, prochází městem a u Chlumce za Ústím se vnořuje do 20 km dlouhého tunelu pod Krušnými horami a vynořuje v Německu u Liebstadtu. V Ústí n. Labem jsou navrhovány 2 polohy nádraží.

Přípravná studie železničního spojení Drážďany – Praha 2015

Studie z roku 2015 se zabývala přeshraničním úsekem mezi Heidenau v Německu, Ústím n. Labem a Litoměřicemi. Nová trať má začínat jižně od Drážďan ve městě Heidenau, kde opouští existující železniční trať v údolí Labe a směřuje k obci Pirna-Zehista. Mezi Heidenau a Großsedlitz je navržen kratší tunel do 1 km, poté trať přejde na 1 km dlouhý viadukt přes údolí Seidewitz. Za obci Goes se do masívu Krušných hor vnoří nejvýznamnější stavba celé trati, 26 km dlouhý přeshraniční bázový tunel (15 km bude v Německu a 11 km v Česku). Tunel se na české straně vynoří u obce Chlumec a trať dále pokračuje do železničního uzlu Ústí nad Labem. Novostavba přeshraničního úseku má být projektována v kategorii M 230 podle klasifikace společnosti Deutsche Bahn, která umožňuje maximální rychlost provozu 120 km/h pro nákladní dopravu a až 230 km/h pro osobní vlaky, s maximálním povoleným podélným sklonem tratě 12,5 ‰. Více v článku Jaká bude vysokorychlostní trať Praha – Drážďany?

Parametry úseku

• Délka VRT:                           cca 100 km (Praha – hranice SRN)
• Traťová rychlost:                   250 – 300 km/h
• Cestovní doby Praha-Ústí:    1h 11 min. (2012), na nové VRT cca 35 min.
• Harmonogram realizace:       2022 – 2030 (úsek Praha – Litoměřice)
• Náklady:                              55 mld. Kč

Dle studie SUDOP 2008 by se vytížení úseku VRT Praha – Dresden mohlo pohybovat po roce 2030 v rozmezí 4 000 – 9 000 osob/den.