vysokorychlostní tratě – Německo

vysokorychlostní tratě Německo
VRT Hannover-Würzburg u Fuldy, zdroj: Deutsche Bahn

Počátky budování vysokorychlostních tratí v Německu se datují před 40 lety a první vysokorychlostní vlaky InterCity-Express (ICE) vyjely na těchto tratích již v roce 1991. Byly to tratě Hannover – Würzburg (338 km, výstavba od 1973) a Mannheim – Stuttgart (109 km, výstavba od 1976), které byly nově vybudované pro max. rychlost 280 km/h. Od té doby se německá železniční síť pro rychlovlaky rozrostla na 1300 km (2011). Ve výstavbě je dalších téměř 400 km a v projektové přípravě více než 600 km. Na počátcích byla výstavba rychlých železničních tratí plánována zejména jako rychlé spojení severu a jihu západního Německa, po sjednocení obou německých republik získalo na významu železniční spojení východ-západ. První vysokorychlostní tratí spojující obě bývalé republiky byla trať Hannover (Wolfsburg) – Berlin (189 km), která byla uvedena do provozu v roce 1998 s max. rychlostí 250 km/h.

Německý systém vysokorychlostních tratí a ICE linek

německé železniční tratě ICE
síť německých rychlovlaků vč. max. rychlosti
Wikimedia, licence CC BY-SA 4.0, autor:Classical geographer, 2/2013

Německou síť VRT buduje správce železniční infrastruktury, společnost DB Netz, tyto tratě jsou využívané především vlaky ICE příp. IC německého dopravce DB (Deutsche Bahn). Oproti Francii nebo Španělsku není síť VRT centralizována na hlavní město, ale propojuje více významnějších sídel navzájem a průměrná vzdálenost zastávek ICE je jen 70 km. Vlaky na této síti jezdí v jednohodinovém nebo dvouhodinovém taktu a obsluhují cca 180 stanic.

Na páteřních tratích Norimberk – Mnichov, Kolín nad Rýnem – Frankfurt nad Mohanem nebo Göttingen – Kassel – Fulda je z důvodů překrývání více tras ICE dosahováno půlhodinového taktu. Vedle rekonstruovaných tratí, které jsou na rychlost 200 km/h rekonstruovány již od 60. let, bylo od roku 1991 uvedeno do provozu pět nově vystavěných vysokorychlostních tratí pro rychlosti 250 – 300 km/h. U nově budovaných VRT je snaha vést určité úseky podél dálnic, minimalizuje se tak zásah do krajiny.

výstavba VRT = tunely + mosty

Jak je výstavba VRT náročná lze demonstrovat na páteřní trati Kolín – Frankfurt, která byla dokončena v roce 2001 a kde max. rychlost dosahuje až 300 km/h. Tato novostavba je dlouhá 219 km a z toho 46 km vede v 30 tunelech a 6 km na 18 mostech. Stavba byla zahájena v roce 1995 a mimo jiné bylo postaveno nové „ICE“ nádraží Frankfurt-Flughafen Fernbanhof. Tento přestupní terminál z vlaku na letadlo je určený výhradně pro dálkovou dopravu a stal se vzorem pro další podobná nádraží v Německu. Celkové náklady dosáhly cca. 12 mld. DEM. Po otevření tratě se zkrátila cestovní doba mezi oběma městy z 2h 13m na necelou hodinu a průměrná cestovní rychlost tady dosahuje cca 230 km/h.

Vlakem z Mnichova do Berlína za 4h

výstavba VRT Nürnberg–Ingolstadt
výstavba VRT Nürnberg–Ingolstadt (Wikimedia, licence CC BY-SA 3.0, autor: Klaus Leidorf, 2001)

Další zajímavou tratí je „bavorská spojka“ Mnichov-Norimberk o celkové délce 171 km. Tato VRT je částečně postavena jako nová (Norimberk-Ingolstadt) s max. rychlostí 300 km/h a délkou 89 km a druhá část VRT (Ingolstadt-Mnichov) je rekonstrukcí starší tratě na rychlost 200 km/h s délkou 82 km. Nová trať byla postavena částečně podél dálnice A9. Oba úseky byly dokončeny v roce 2006 a náklady dosáhly 6,3 mld. Euro. Na tuto již hotovou „bavorskou spojku “navazuje projekt VDE 8 Norimberk – Erfurt – Mnichov sestávající z nových úseků pro rychlosti 300 km/h a modernizovaných úseků (200 – 230 km/h). Nový vysokorychlostní úsek Erfurt – Lipsko/ Halle bude zprovozněn v prosinci 2015 a druhá nová trať Ebensfeld – Erfurt bude zprovozněna v roce 2017. Od roku 2006 je již dokončena modernizace Lipsko/ Halle – Berlín. Po dokončení celého projektu VDE 8 v roce 2017 by se měla cestovní rychlost mezi Mnichovem a Berlínem zkrátit z původních 8h (před výstavbou) na cca 4h.

Rychlovlakem ICE a TGV z Německa do Francie

vysokorychlostní tratě Francie-Německo
mapa vysokorychlostních tratí Francie-Německo (2012)

Až do roku 2011 zajížděly vlaky ICE mimo Německo jen do Švýcarska, Rakouska a zemí Beneluxu. Vyhýbaly se Francii a obdobné to bylo s vlaky TGV, které zajížděly do zahraničí, ale ne do Německa. Od března 2012 začíná hlubší spolupráce mezi DB a SNCF a to na spojení Frankfurt-Paříž 5x denně za 3h 50m (od 39€), spojení Mnichov-Stuttgart-Paríž 1x denně za 6h (od 39€) a Frankfurt-Štrasburk-Marseille 1x denně za necelých 8 h (od 39€).

Hlavní německé ICE linky

důležitá ICE spojení sever – jih:

  • Hamburg – Hannover– Kassel – Fulda– Frankfurt – Mannheim – Basel SBB (ICE line 20) nebo z Mannheimu do Stuttgartu (ICE line 22)
  • Hamburg – Hannover– Kassel – Fulda– Würzburg – Nürnberg – Ingolstadt nebo přes Augsburg do Mnichova (ICE line 25)
  • Hamburg – Berlin – Leipzig – Nürnberg – München (ICE line 28)
  • Berlin Hbf –Braunschweig– Kassel- Fulda– Frankfurt– Mannheim – Basel SBB (ICE line 12) nebo z Mannheimu přes Stuttgart, Ulm do Mnichova (ICE line 11)
  • Amsterdam – Duisburg– Düsseldorf– Köln– Frankfurt Flughafen – Mannheim – Basel SBB (ICE line 43) nebo z Mannheimu přes Stuttgart, Ulm do Mnichova (ICE line 42)
  • Amsterdam – Duisburg– Düsseldorf (ICE line 78) nebo Brusel – Aachen (ICE line 79) přes Köln– Frankfurt Flughafen –Würzburg– Nürnberg – Mnichov (ICE line 41)

důležitá ICE spojení východ – západ:

  • Berlin – Hamburg Altona (ICE line 6)
  • Berlin – Hannover– Bielefeld – Hamm (Westfalen) – Köln/Bonn Flughafen/Hbf (ICE line 10)
  • Dresden – Leipzig– Erfurt– Fulda– Frankfurt – Darmstadt – Mannheim– Kaiserslautern – Saarbrücken (ICE line 50)
  • Dresden – Leipzig– Erfurt– Kassel – Dortmund– Essen– Duisburg– Düsseldorf – Köln (IC/ICE line 51)

NÁVOD: jak koupit levné jízdenky – vlaky Německo