Japonci představili nový Šinkansen N700S a nazvali jej Supreme, létající hrdina mezi šinkanseny, zkrátka Superman. Tento nástupce modelu N700A zeštíhlel o 11 tun, vymodelovali mu ostřejší nos a umožnili mu tak jezdit tišeji a ekonomičtěji, ale hlavně má zrychlení z 0 na 300 km/h za necelé 3 minuty.
Archiv štítku: Japonsko
Rychlovlak maglev dosáhl rekordních 603 km/h
Lidstvo se snaží posouvat technické možnosti stále výše. Od vynálezu lokomotivy také na železnici, kde se neustále soupeří o rychlostní rekord. Začalo to Stephensonovou Raketou, která v první polovině 19. století byla schopna dosáhnout závratné rychlosti 48 km/h. Parní lokomotiva vyčerpala své limity v roce 1938, kdy v Anglii lokomotiva Mallard jela rychlosti 202 km/h. Dále rychlostní limity bořily lokomotivy dieselové a elektrické. V roce 1963 japonský šinkanzen dosáhl 256 km/h. A se zahájením éry vysokorychlostní železnice v roce 1965 se o rychlostní rekordy praly výhradně japonské šinkanzeny, francouzské rychlovlaky TGV, německé ICE nebo magnetické maglevy. Držitelem aktuálního světového rekordu klasické železnice (typu kolejnice-kolo) je od roku 2007 s rychlostí 574,8 km/h francouzský TGV Duplex. Avšak nejrychlejším rychlovlakem, který už kolejnice nepoužívá je rychlovlak maglev vznášející se nad magnetickou drahou. Až do minulého týdne platil rekord z roku 2003, kdy maglev MLX01 v Japonsku dosáhl rychlosti 581 km/h.
Výstavba trati maglev pro 500 km/h zahájena
Krátce před Vánoci Japonsko učinilo další historický krok v evoluci železniční dopravy. Zástupci soukromé železniční společnosti JR Central dne 17.12.2014 slavnostně zahájili výstavbu magnetické rychlodráhy maglev mezi městy Tokio a Nagoja. Trať, nad kterou se rychlovlak vznáší několik centimetrů, se nazývá Čuo šinkanzen a je budována pro cestovní rychlost 500 km/h. Je možné hovořit o nejdelší a nejrychlejší „podzemce“ světa, 86% z celkové délky 286 km povede pod zemí nebo v tunelech. A pokud neradi cestujete pod zemí, v maglevu se příliš nezdržíte, cesta zabere pouhých 40 minut.
Vysokorychlostní události roku 2014
Rok 2014 se v Česku nesl zejména přípravami územně – technických studií vysokorychlostních tratí (VRT), protesty obcí a občanů proti vedení VRT Praha-Brno na Vysočině, vypsáním několikrát odložené veřejné zakázky „Rychlá spojení – studie příležitostí“ a nasazením rychlovlaku railjet v modrých barvách Českých drah do plného provozu. Ve světě se rychlotratě nejen plánovaly, ale také ve velkém budovaly, jako např. v Německu, Francii, Maroku, Saudské Arábii nebo Číně. V Turecku nebo Číně byly letos otevřeny nové významné úseky vysokorychlostních tratí.
Půlstoletí nové železnice
Psalo se 1. října 1964, kdy se na nástupišti tokijského nádraží sešli vzácní hosté v čele s japonským císařem Hirohitem a císařovnou Nagako. Spolu s nimi se nejen na tokijském nádraží, ale také v Ósace tísnily davy lidí, mnozí z nich přes noc. Chtěli být svědky historické události, první jízdy japonského zázraku, rychlovlaku pro který se vžilo označení šinkanzen. Tento bílomodrý vlak s „knedlíkovitým nosem“ mnohým připomínajícím kulku (anglicky bullet) se oficiálně jmenoval Hikari (světlo). V 5:59 vyrazil šinkanzen na svou první pouť jak z Tokia do Ósaky, tak v opačném směru. Brzy po opuštění tokijské aglomerace rychlovlak zrychlil a z vlakového rozhlasu se ozvalo: vlak dosáhl rychlosti 210 km/h. Cestující začali radostí tleskat a pískat. V 10 hodiny oba vlaky dojely do svých cílů v Ósace a Tokiu. Cestovní doba na 515 km dlouhé trati se zkrátila z 6h40 na 4h. Tento den před 50 lety Japonsko položilo základy nové železnice nejen pro svou zemi, ale pro celý svět. Vznikla vysokorychlostní železnice zkracující vzdálenosti mezi městy.
Co přinese rok 2014?
Starý rok 2013 pomalu vstupuje do historie a my se můžeme těšit na nový, svěží rok 2014. A co můžeme očekávat v roce 2014 ve světě vysokorychlostní železnice? V zahraničí se budou otevírat nové vysokorychlostní tratě, připomeneme si kulaté výročí zprovoznění první vysokorychlostní železnice a v naší zemi bude pokračovat příprava a plánování vysokorychlostních tratí.
Maglev v Japonsku
Zatímco u nás se stále diskutuje, kde a kdy zahájit stavbu rychlotratí, v Japonsku se úspěšně testuje vlak maglev, který je schopen dosahovat běžné cestovní rychlosti 500 km/h. Maglev nevyužívá klasické kolejnice, ale za pomocí magnetů se nad tratí vznáší, magnetické pole také vlak pohybuje vpřed. V Japonsku je rovněž v pokročilé fázi příprav železniční trať maglev mezi městy Tokio, Nagoja a Ósaka známá pod názvem Chuo Shinkansen (Čuo šinkanzen). Dopravce JR Central by rád zahájil komerční provoz z Tokia do Nagoje v roce 2025 a do Ósaky v r. 2045.
Jsou rychlovlaky bezpečné?
(Wikimedia lic. CC BY-SA 2.0, autor: Contando Estrelas, 2013)
Nehoda rychlovlaku Alvia 24.července 2013 u španělského Santiaga de Compostela vzbudila pochybnosti o bezpečnosti rychlovlaků. Při nehodě došlo v zatáčce k vykolejení vlaku Alvia S 730 ve vysoké rychlosti, zahynulo asi 80 lidí, více než 160 bylo zraněno. Pravděpodobnou příčinou nehody bylo selhání strojvůdce, který významně překročil povolenou rychlost. Místo povolených 80 km/h vjel do oblouku pravděpodobně rychlostí až 200 km/h. Stalo se tak v úseku, kde již není instalován moderní zabezpečovací systém, který by automaticky dokázal rychlost vlaku zpomalit. Jednalo se o první vážnou nehodu rychlovlaku v zemi. Španělsko je na svoji vysokorychlostní železniční síť pyšné. Až donedávna se mohlo chlubit nejen nejvíce kilometry vysokorychlostních tratí na obyvatele na světě, nízkými investičními náklady (15 miliónů euro/ km), ale také více než 20 lety provozu bez vážnější nehody (od roku 1992). Současná nehoda zcela jistě způsobí revizi současné úrovně zabezpečení španělské železniční sítě.