V pátek 8. prosince 2017 se vydaly na slavnostní jízdu současně 2 rychlovlaky ICE. Oba měly cíl v Berlíně, tam na ně čekala německá kancléřka Angela Merkelová. První rychlovlak vyrazil 12:15 z Norimberku a druhý odjel z Mnichova ve 12:17. Oba vlaky přivezly současně v 16:15 do Berlína zajímavé hosty, např. německého a bavorského ministra dopravy, ministerské předsedy Saska, Duryňska nebo Saska-Anhhaltska, ředitele německých drah. Celá ta sláva propukla na počest zprovoznění největší železniční stavby od německého sjednocení. Nového železničního spojení Mnichov – Berlín (projekt Verkehrsprojekt Deutsche Einheit Nr. 8 – VDE8), které se plánovalo od roku 1991. Od neděle 10.12.2017 již v běžném provozu urazí nejrychlejší rychlovlaky ICE-Sprinter trasu dlouhou 623 km za 4 hodiny. Dosud jim to zabralo 6 hodin.
Archiv štítku: vysokorychlostní tratě
Nový vlak + nová trať = 2x více cestujících. TGV Océane na VRT Paříž – Bordeaux.
Začátkem července 2017 byl zahájen provoz na nové francouzské vysokorychlostní trati LGV Sud Europe Atlantique (LGV SEA), také nazývané jako LGV Sud-Ouest. Byla postavena mezi městy Tours a Bordeaux, aby zrychlila spojení Paříže a jihozápadu Francie (Bordeaux, Toulouse, La Rochelle). Prodloužila už existující LGV Atlantique, která končila u Tours. 302 km nové vysokorychlostní tratě (320 km/h) + 38 km konvenční tratě za 5 let postavilo soukromé konsorcium LISEA, které bude trať do roku 2061 provozovat a udržovat.
Můžeme čekat na rychlotrať Praha – Brno do 2050?
Českou železniční síť trápí nízká cestovní rychlost a nedostatečná kapacita dálkových i příměstských tratí. Důsledkem je nižší konkurenceschopnost osobní železniční dopravy vůči individuální automobilové dopravě a nemožnost rychlé nákladní dopravy v průběhu dne. S tím jak se zhoršuje propustnost dálniční sítě mezi velkými aglomeracemi Praha – Brno – Ostrava se zároveň přesouvá i část cestujících mezi Prahou a Ostravou a Prahou a Brnem do vlaků. I na železničních tratích tak dochází k postupnému zahlcování vlaky několika dopravců. Zejména kritický je úsek mezi Prahou a Č. Třebovou, kde se překrývají dálkové vlaky Praha – Brno a Praha – Ostrava a mísí se s regionální a příměstskou dopravou. Za posledních 5 let se např. počet cestujících mezi Prahou a jižní Moravou dle Ročenky ministerstva dopravy více než zdvojnásobil. A od jízd. řádu 2016/ 2017 vstupuje na trať nový dopravce, což povede k dalšímu nárůstu. Na trati Praha – Ostrava jsou nárůsty počtu cestujících i vlaků obdobné.
Prezident Hospodářské komory ČR, Vladimír Dlouhý, lobuje za výstavbu VRTek
Vladimíra Dlouhého si mnozí pamatují jako polistopadového ministra hospodářství a také ministra průmyslu a obchodu. Od roku 2014 zastává funkci prezidenta Hospodářské komory ČR. Hájí tak zájmy všech českých podnikatelů. V poslední době se angažuje v podpoře výstavby vysokorychlostních tratí v ČR. Jak sám říká „Jsem připraven v tak výjimečném projektu sehrát úlohu lobbisty „. Ve svém nabitém programu si našel čas na rozhovor na toto téma.
Hospodářská komora ČR prosazuje vysokorychlostní tratě
autor: Igor Chovanec
„Ze všech podkladů plyne varování, že Česko v přípravě vysokorychlostních tratí zaostalo. Mohlo by se brzy stát, že území, které má ideální geografickou polohu i tvar a bylo vždy dopravní křižovatkou, bude objíždět osobní i nákladní doprava,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Koncem června se na Hospodářské komoře (HK) ČR v Praze sešli ekonomové a dopravní odborníci ke Kulatému stolu na téma rozvoje vysokorychlostní železniční dopravy v ČR. Plánují se scházet pravidelně a jejich cílem je rozhýbat ministerstvo dopravy k rychlejší přípravě a výstavbě VRTek (vysokorychlostních tratí) v ČR. Vladimír Dlouhý vyzval k vytvoření silného tlaku na vládu: „Je to projekt, který od nás vyžaduje určitou agresivitu, budeme se scházet pravidelně, měli bychom naše požadavky zformulovat do dopisu premiérovi. Jsem připraven v tak výjimečném projektu úlohu lobbisty sehrát.“
Ředitel SŽDC Surý o přípravě vysokorychlostní železnice v České televizi
V pondělí 6. června 2016 navštívil premiér Sobotka společně s ministrem dopravy Ťokem ředitele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavla Surého. Probírali s ním připravenost na rozvoj české sítě vysokorychlostní železnice. Premiér současně požádal ministra dopravy, aby do konce roku předložil do vlády strategii rozvoje vysokorychlostních tratí (VRT) v ČR. Večer pak ředitel SŽDC hodinu odpovídal na dotazy diváků ohledně rozvoje VRT v Hyde parku České televize. V následujícím textu je stručný výtah z diskuze v České televizi.
Vysokorychlostní železnice v ČR, postřehy z konference na Vysočině
Kde jinde než na Vysočině by měli dopravní odborníci, starostové a regionální politici probírat budoucnost páteřní vysokorychlostní tratě (VRT) RS 1 Praha – Brno. V regionu, který může výstavba VRT posunout o desítky let dopředu a zároveň může přinést protesty mnoha občanů proti liniové stavbě, uspořádal spolek Regio 2020 mezinárodní konferenci Vysokorychlostní železnice v ČR. Konference se konala 25. – 27.5.2016 v Třebíči a Náměšti nad Oslavou a jejím cílem bylo deklarovat podporu výstavbě vysokorychlostních železnic v ČR, především RS 1 v Kraji Vysočina. O své zkušenosti se na ni podělili odborníci ze Španělska, Francie, Německa a Česka.
Jaká bude vysokorychlostní trať Praha – Drážďany?
O vysokorychlostní trati Praha – Drážďany se mluví již dlouho. Občas v tisku probleskne zpráva, že se setkali čeští a němečtí politici a probírali důležitost této vysokorychlostní trati. Většinou jde o české ministry a představitele saské, příp. sasko-anhaltské vlády. Za rychlovlaky mezi Prahou a Berlínem loboval v květnu 2015 premiér Bohuslav Sobotka přímo u kancléřky Angely Merkelové. Ta diplomaticky odpověděla, že je potřeba počkat na zpracování spolkového plánu pro výstavbu prioritní dopravní infrastruktury, který bude dokončen letos. Pak se uvidí, jakou bude mít tato stavba celoněmeckou prioritu.
Rakouská Südbahn a Koralmbahn – rychlé spojení severu a jihu
Rakousko v posledních letech mohutně investuje do železnice. Rakouská Západní dráha (Westbahn) je již z velké části modernizována a jsou zde i nově vybudované úseky pro rychlost 250 km/h. Investuje se také do nádražních budov napříč Rakouskem – nově vybudované hlavní nádraží ve Vídni, rekonstruované v Salzburku, Linci, Štýrském Hradci (Graz), … Projektem následujícího desetiletí je tzv. Jižní trasa (Südstrecke).
Vysokorychlostní trať Erfurt – Lipsko/ Halle v provozu
S novým jízdním řádem byla 13. prosince 2015 v Německu zprovozněna nově postavená vysokorychlostní trať Erfurt–Lipsko/Halle (VDE 8.2). Je součástí projektu VDE 8, dopravního projektu německé jednoty, který spojuje východní a západní spolkové země. Je také nazýván jako nejdelší německé staveniště táhnoucí se od Berlína až k Norimberku. Téměř vše už je postaveno, poslední úsek, který zbývá k dokončení do roku 2017, je mezi Ebensfeldem a Erfurtem (VDE 8.1).