Od neděle 10.12.2017 jezdí vlaky jinak nejen u nás, ale i v zahraničí. Co přináší nové jízdní řády při cestách z ČR západním a jižním směrem?
zdroj: pixabay, autor: LoboStudioHamburg
Vlakem do Mnichova častěji
Největší „zahuštění“ vlakových spojů nastává na trati Praha – Regensburg – Mnichov. Pod názvem Západní expres jezdí z Prahy do Mnichova nově 7 spojů denně místo 4. Původní čtyřhodinový interval mezi vlaky se zkrátil na dvě hodiny. To už je dost spojů na to, aby si cestující vybral kdykoliv od brzkého rána až do večera. Co se však příliš nezměnilo, je jízdní doba. Ta se sice zkrátila o 10 minut, ale 5h44min. je stále příliš na vzdálenost 439 km. Jízdní řády a ceny Praha – Mnichov.číst více
Vindobona Delfín VT 18.16 (Wikimedia CC BY-SA 3.0, autor: Rolf-Dresden)
Vlak Vindobona, to byl v komunistickém Československu pojem. Představoval závan moderní železniční techniky v socialisticky řízených státních drahách. Jak napovídá latinský název, jezdil do Vídně. Od roku 1957 z Berlína přes Drážďany, Prahu, Tábor a Gmünd do stanice Wien Franz-Josef-Bahnhof. Vlak využívali hlavně obyvatelé západního Berlína a Skandinávci.číst více
Českou železniční síť trápí nízká cestovní rychlost a nedostatečná kapacita dálkových i příměstských tratí. Důsledkem je nižší konkurenceschopnost osobní železniční dopravy vůči individuální automobilové dopravě a nemožnost rychlé nákladní dopravy v průběhu dne. S tím jak se zhoršuje propustnost dálniční sítě mezi velkými aglomeracemi Praha – Brno – Ostrava se zároveň přesouvá i část cestujících mezi Prahou a Ostravou a Prahou a Brnem do vlaků. I na železničních tratích tak dochází k postupnému zahlcování vlaky několika dopravců. Zejména kritický je úsek mezi Prahou a Č. Třebovou, kde se překrývají dálkové vlaky Praha – Brno a Praha – Ostrava a mísí se s regionální a příměstskou dopravou. Za posledních 5 let se např. počet cestujících mezi Prahou a jižní Moravou dle Ročenky ministerstva dopravy více než zdvojnásobil. A od jízd. řádu 2016/ 2017 vstupuje na trať nový dopravce, což povede k dalšímu nárůstu. Na trati Praha – Ostrava jsou nárůsty počtu cestujících i vlaků obdobné.číst více
Vlakem z Prahy do Mnichova se dnes jezdí 6 hodin na trati dlouhé 444 km přes Regensburg. Autobus jede 380 km po dálnici za 4,5h. Autem se to dá zvládnout i za 3,5h. Je jasné, že vlak si vybere pouze nadšenec, jednokolejná neelektrifikovaná trať z Plzně k hranicím je totiž na úrovni, jak bývala před sametovou revolucí. Ministerstvo dopravy ČR a SŽDC chce do železnice z Plzně k hranicím investovat miliardy. Vybrali si však variantu modernizace, která i v budoucnu zakonzervuje místy trať na úrovni minulého století, vlaky pojedou jen 70 km/h.číst více
Vladimíra Dlouhého si mnozí pamatují jako polistopadového ministra hospodářství a také ministra průmyslu a obchodu. Od roku 2014 zastává funkci prezidenta Hospodářské komory ČR. Hájí tak zájmy všech českých podnikatelů. V poslední době se angažuje v podpoře výstavby vysokorychlostních tratí v ČR. Jak sám říká „Jsem připraven v tak výjimečném projektu sehrát úlohu lobbisty „. Ve svém nabitém programu si našel čas na rozhovor na toto téma. číst více
Ponechá si ČR jen silniční tranzit a rychlovlaky pošle okolo? autor: Igor Chovanec
„Ze všech podkladů plyne varování, že Česko v přípravě vysokorychlostních tratí zaostalo. Mohlo by se brzy stát, že území, které má ideální geografickou polohu i tvar a bylo vždy dopravní křižovatkou, bude objíždět osobní i nákladní doprava,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Koncem června se na Hospodářské komoře (HK) ČR v Praze sešli ekonomové a dopravní odborníci ke Kulatému stolu na téma rozvoje vysokorychlostní železniční dopravy v ČR. Plánují se scházet pravidelně a jejich cílem je rozhýbat ministerstvo dopravy k rychlejší přípravě a výstavbě VRTek (vysokorychlostních tratí) v ČR. Vladimír Dlouhý vyzval k vytvoření silného tlaku na vládu: „Je to projekt, který od nás vyžaduje určitou agresivitu, budeme se scházet pravidelně, měli bychom naše požadavky zformulovat do dopisu premiérovi. Jsem připraven v tak výjimečném projektu úlohu lobbisty sehrát.“číst více
V pondělí 6. června 2016 navštívil premiér Sobotka společně s ministrem dopravy Ťokem ředitele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavla Surého. Probírali s ním připravenost na rozvoj české sítě vysokorychlostní železnice. Premiér současně požádal ministra dopravy, aby do konce roku předložil do vlády strategii rozvoje vysokorychlostních tratí (VRT) v ČR. Večer pak ředitel SŽDC hodinu odpovídal na dotazy diváků ohledně rozvoje VRT v Hyde parku České televize. V následujícím textu je stručný výtah z diskuze v České televizi.číst více
Kde jinde než na Vysočině by měli dopravní odborníci, starostové a regionální politici probírat budoucnost páteřní vysokorychlostní tratě (VRT) RS 1 Praha – Brno. V regionu, který může výstavba VRT posunout o desítky let dopředu a zároveň může přinést protesty mnoha občanů proti liniové stavbě, uspořádal spolek Regio 2020 mezinárodní konferenci Vysokorychlostní železnice v ČR. Konference se konala 25. – 27.5.2016 v Třebíči a Náměšti nad Oslavou a jejím cílem bylo deklarovat podporu výstavbě vysokorychlostních železnic v ČR, především RS 1 v Kraji Vysočina. O své zkušenosti se na ni podělili odborníci ze Španělska, Francie, Německa a Česka.číst více
O vysokorychlostní trati Praha – Drážďany se mluví již dlouho. Občas v tisku probleskne zpráva, že se setkali čeští a němečtí politici a probírali důležitost této vysokorychlostní trati. Většinou jde o české ministry a představitele saské, příp. sasko-anhaltské vlády. Za rychlovlaky mezi Prahou a Berlínem loboval v květnu 2015 premiér Bohuslav Sobotka přímo u kancléřky Angely Merkelové. Ta diplomaticky odpověděla, že je potřeba počkat na zpracování spolkového plánu pro výstavbu prioritní dopravní infrastruktury, který bude dokončen letos. Pak se uvidí, jakou bude mít tato stavba celoněmeckou prioritu.číst více
1. září 2015 byl významný den nejen pro prvňáčky, ale také pro budoucnost české železnice. Zasedla Centrální komise ministerstva dopravy a schválila modernizaci železniční trati Brno – Přerov ve variantě M2 spočívající ve zdvoukolejnění a zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h. Podle studie proveditelnosti by modernizace měla být hotova do roku 2025 s odhadovanými náklady přes 35 miliard Kč. Varianta modernizace trati a současné výstavby vysokorychlostní trati na 350 km/h byla z ekonomických důvodů zamítnuta.číst více
vysokorychlostní tratě a rychlovlaky ve světě a v ČR
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.Souhlasím
