vysokorychlostní tratě – japonský šinkanzen

Japonsko je velmi hustě osídlená země, kde velká část obyvatelstva žije ve městech. Po 2. světové válce nebyla tolik rozvinutá individuální automobilová doprava a byla zde docela velká poptávka po železnici. Japonský železniční systém se svými úzkorozchodnými kolejemi (1067 mm) této poptávce nedostačoval. Japonské výrobky jsou známy svými inovacemi, i v železniční dopravě se tamní vláda rozhodla k velké inovaci. V roce 1964 (před letní olympiádou v Tokiu) tak jako první na světě byla otevřena vysokorychlostní trať s normálním rozchodem 1435 mm pod názvem Shinkansen (nová hlavní linka). Byla nazvána Tokaido, měřila 515 km, spojuje Tokio s Ósakou a zpočátku byla max. rychlost 210 km/h. Byl o ni obrovský zájem, přepravila 55 mil. cestujících ročně a na základě této zkušenosti bylo rozhodnuto o stavbě dalších tratí šinkansen. Zde byl položen základní kámen vysokorychlostní železnice nejen v Japonsku, ale pro celý svět.

Šest hlavních železničních tratí šinkanzen

mapa tratí šinkanzen
mapa železničních tratí šinkanzen (Wikimedia, licence CC BY-SA 3.0, autor: Hisagi, 2012)

Nejstarší Trať Tókaidó-šinkanzen vede od roku 1964 hustě osídlenou oblastí u pobřeží ostrova Honšú z Tokia západně přes Nagoju a Kjóto do Ósaky. Na trati dlouhé 515 km jezdí vlaky ve špičce s 10 min. intervalem. V roce 1975 byla z Ósaky dále na západ otevřena trať Sanjó-šinkanzen přes Kóbe, Hirošimu do Fukuoky (terminál Hakata) o délce 554 km a s traťovou rychlostí až 300 km/h. Mezi roky 1982 a 2010 byla postupně zprovozněna nejdelší japonská VRT (675 km) – Tóhoku-šinkanzen, která dnes vede z Tokia na severovýchod přes Sendai a Morioka do Aomori. Rychlovlaky Hayabusa série E5 Shinkansen zvládnou od roku 2011 celou trať za 3h 11m, průměrná cestovní rychlost 210 km/h (včetně 3 zastávek na trase). V roce 1982 byl zahájen provoz na trati Džóecu-šinkanzen (270 km) severozápadně od Tokia přes Takasaki do pobřežního Niigata. Z této trati byla v roce 1997 vybudována ve městě Takasaki odbočka do Nagana s délkou 117 km a byla nazvána Nagano-šinkanzen. Poslední otevřenou tratí je Kjúšú-šinkanzen (2004-2011), který ve městě Fukuoka (terminál Hakata) navazuje na Sanjó-šinkansen. Trať dlouhá 257 km vede ze severu ostrova Kjúšú, terminál Hakata, přes Kumamoto na jih do města Kagošima.

Celková délka vysokorychlostních šinkansen tratí dle UIC v roce 2011 činila cca 2 600 km a byla tak druhou nejdelší sítí VRT na světě.

Nově budované vysokorychlostní tratě shikansen

Nově budovaná 228 km dlouhá trať Hokuriku-shinkansen z Nagana do Kanazawy by měla být otevřena v roce 2013. V Naganu navazuje na již provozovanou Nagano-shinkansen. Vybudováním nové trasy Hokkaido-shinkansen vznikne napojení severního ostrova Hokkaido na ostrov Honšu shinkansen tratí. Využije se již stávající Seikanský železniční tunel (54 km). Do roku 2015 by měl být dán do provozu úsek z Aomori do Hakodate (149 km). Výhledově se počítá s prodloužením až do Sappora (přibude 211 km).

Konkurence v železniční dopravě

V Japonsku dopravu provozuje velké množství železničních společností. Tito železniční dopravci si kromě železničních souprav spravují také své vlastní tratě. Státní železnice byly přetransformovány na několik soukromých nástupnických společností v roce 1986. Provoz na vysokorychlostních tratích šinkanzen je rozdělen takto:

  • Tókaidó-šinkansen: JR West (Ósaka) a JR Central (Nagoja)
  • Sanjó-šinkansen: JR West
  • Tóhoku, Džóecu a Nagano-šinkansen: JR East (Tokio)
  • Kjúšú-šinkansen: JR Kjúšú (Fukuoka).

Budoucnost rychlých vlaků – Maglev až 500 km/h

Zní to trochu jako pohádka, ale Japonsko se rozhodlo vybudovat delší komerční trať typu Maglev (kratší tratě fungují v Číně a Koreji), kdy se vlak vznáší těsně nad tratí vybudované ze supravodivých magnetů a je schopen dosáhnout rychlosti 500 km/h. Trať má vést z Tokia přes Nagoyi do Ósaky s celkovou délkou 514 km. Stavba by měla být zahájena v roce 2014 a první úsek do Nagoyi je v plánu do roku 2027 a druhý do Ósaky do roku 2045. Náklady jsou dnes odhadovány na cca 113 mld. USD.

Yamanashi šinkanzen
maglev na Yamanashi testovací trati, která bude součástí Chuo Shinkansen
(Wikimedia, licence CC BY-SA 3.0, autor: Yosemite, )2005

1 komentář u „vysokorychlostní tratě – japonský šinkanzen“

Komentáře nejsou povoleny.