Tunely jsou stavěny od samotných počátků železnice. S technologickým pokrokem jsou jejich délky neustále prodlužovány a stavební inženýři si troufnou budovat i podmořské tunely. Dnes železniční tunely dosahují délky až 50 km. Mezi nejznámější patří podmořský Eurotunel (50km) spojující od roku 1994 Británii a Francii. Nejdelším tunelem je japonský Seikan mezi ostrovy Honšú a Hokkaidó dosahující téměř 54 km. V červnu roku 2016 jeho délku překoná Gotthardský úpatní tunel (57 km) pod švýcarskými Alpami.
K rekordmanům se s délkou 57 km plánuje zařadit také úpatní tunel Mont d’Ambin, který by měl být podle plánů zprovozněn v roce 2028. Tunel nese jméno hory ležící na francouzsko-italské hranici v Savojských Alpách a má propojit Lyon s Turínem moderní železnicí vhodnou pro rychlou osobní i nákladní přepravu. Koncem února 2015 se kvůli novému projektu sešli francouzský prezident François Hollande, francouzský a italský ministr dopravy. Podepsali dohodu o realizaci vysokorychlostního železničního spojení z francouzského Lyonu do italského Turína se stanovením data zahájení výstavby tunelu na rok 2016.
Současná železniční trať z Lyonu do Turína byla zprovozněna již v roce 1871. Ve francouzském údolí Maurienne a na italské straně v údolí Susa místy dosahuje sklonu až 3,3%, což je téměř trojnásobek hodnoty doporučované pro těžké nákladní vlaky. Alpský horský masiv překonává v nadmořské výšce 1200m železničním tunelem Fréjus (14 km) z francouzského městečka Modane do italského Bardonecchia. Nákladní doprava je kvůli strmým stoupáním k tunelu odkázána převážně na souběžný silniční tunel. Mezi lety 1984 a 2010 se tam nákladní silniční doprava zdvojnásobila. Silniční tunel tak nadměrně zatěžuje životní prostředí. Železniční tunel zase nesplňuje požadavky na rychlou přepravu osob a nákladní vlaky jsou velmi omezené. Z těchto důvodu bylo rozhodnuto vybudovat nový tunel Mont d’Ambin, který bude součástí vysokorychlostního železničního spojení z Lyonu do Turína. Kamionová doprava bude převedena na vlaky jedoucí rychlostí 100 km/h. Dálkové osobní vlaky budou na nové trati s max. sklonem 1,2% uhánět až 220 km/h.
Náklady na výstavbu tunelu Mont d’Ambin ze St Jean de Maurienne ve Francii do italského Chiomonte jsou odhadovány na 8,5 miliardy Euro a celá trať z Lyonu do Turína by měla vyjít na 26 miliard Euro. Příprava na výstavbu začal již v roce 2002, kdy se na francouzské straně vyhloubily shora 3 přístupové tunely. Od roku 2011 probíhá hloubení přístupového tunelu Maddalena na italské straně. Přístupové tunely mají za úkol prozkoumat geologické podmínky před výstavbou samotného tunelu a po zprovoznění hlavního tunelu budou sloužit k přístupu údržby, ventilaci a jako nouzové východy. Náklady na jejich výstavbu pokrývá z 50% EU.
Francie a Itálie založila pro výstavbu projektu společnost Euralpine Tunnel Lyon – Turin (TELT), v níž 50% vlastní správce italské železniční infrastruktury (FS) a 50% francouzský stát. Francouzská a italská vláda předpokládají, že 40% nákladů se podaří získat z EU fondu Connecting Europe Facility (CEF). Celý projekt bude zahrnovat novou 140 km dlouhou železniční trať, z čehož 87 km bude v tunelech. Po dokončení propojí francouzskou a italskou vysokorychlostní železniční síť a stane se součástí celoevropské sítě TEN-T. Cestovní doba z Lyonu do Turína se zkrátí z 3,5h na 1h 47min a z Paříže do Milána ze 7h na 4h.
Tento projekt má však i své odpůrce. Proti výstavbě protestují zejména obyvatelé obou údolí, kterými má nová trať vést a také ekologové. Na italské straně jsou organizováni ve skupině „No TAV“. TAV je v italštině zkratka pro vysokorychlostní vlak. Odpůrci argumentují příliš vysokou cenou stavby, problematickou návratnosti investice, nevyužitím současného tunelu Fréjus nebo ekologickými dopady během výstavby tunelu.
Autor článku: Lubomír Kaplan, 29.3.2015
Zdroje:
Wikipedia – VRT Turin–Lyon
Wikipedia – Mont d’Ambin Base Tunnel
International Railway Journal – France and Italy sign Lyon – Turin accord
Je to krasné inženýrské dílo. Ale aby to nedopadlo jako s eurotunelum, kdy doteď se nenaplnili očekávané počty přepravy a z ekonomického hlediska je to černá díra.
Jinak hezký článek