Jsou rychlovlaky bezpečné?

nehoda rychlovlaku Santiago
nehoda rychlovlaku u Santiaga
(Wikimedia lic. CC BY-SA 2.0, autor: Contando Estrelas, 2013)

Nehoda rychlovlaku Alvia 24.července 2013 u španělského Santiaga de Compostela vzbudila pochybnosti o bezpečnosti rychlovlaků. Při nehodě došlo v zatáčce k vykolejení vlaku Alvia S 730 ve vysoké rychlosti, zahynulo asi 80 lidí, více než 160 bylo zraněno. Pravděpodobnou příčinou nehody bylo selhání strojvůdce, který významně překročil povolenou rychlost. Místo povolených 80 km/h vjel do oblouku pravděpodobně rychlostí až 200 km/h. Stalo se tak v úseku, kde již není instalován moderní zabezpečovací systém, který by automaticky dokázal rychlost vlaku zpomalit. Jednalo se o první vážnou nehodu rychlovlaku v zemi. Španělsko je na svoji vysokorychlostní železniční síť pyšné. Až donedávna se mohlo chlubit nejen nejvíce kilometry vysokorychlostních tratí na obyvatele na světě, nízkými investičními náklady (15 miliónů euro/ km), ale také více než 20 lety provozu bez vážnější nehody (od roku 1992). Současná nehoda zcela jistě způsobí revizi současné úrovně zabezpečení španělské železniční sítě.

První větší nehodou rychlovlaku na světě se v červnu 1998 stalo vykolejení německého vlaku ICE u dolnosaského Eschede. Vlak ICE 884 vykolejil v rychlosti 200 km/h, narazil do mostního pilíře a smutným důsledkem bylo 101 mrtvých a 88 zraněných. Příčinou nehody vlaku, v kterém cestovalo 287 cestujících a 8 železničních zaměstnanců, bylo prasknutí kola na jednom z vozů. Do této doby vysokorychlostní železniční doprava na celém světě fungovala bez závažnějších nehod, při kterých by umírali lidé.

Další závažná nehoda rychlovlaku se stala 13 roků po Eschede, v červenci 2011 v Číně u města Wen-čou. Čínský rychlovlak CRH2 narazil v rychlosti 100 km/h do druhého rychlovlaku CRH1 stojícího na mostě. Oba vlaky vykolejily, 4 vagóny se zřítily z mostu, zahynulo 40 lidí a zhruba 192 bylo zraněno. Příčinou byly konstrukční vady zabezpečovacího zařízení, které zastavilo předcházející vlak, ale již ne druhý jedoucí za ním.

zabezpečení ETCS
schéma zabezpečení ETCS L3
(Wikimedia lic. CC BY-SA 3.0, autor: PetrS, 2007)

Jsou tedy rychlovlaky bezpečné? V porovnání s ostatními druhy dopravy, i v porovnání s konvenční železnicí je vysokorychlostní železnice velmi bezpečná. Rychlovlaky totiž využívají vysokých rychlostí pouze na speciálně upravených tratích, které jsou vyhrazeny pouze pro vysokorychlostní dopravu nebo na tratích se smíšeným provozem, kde je nainstalováno speciální zabezpečovací zařízení pro bezpečné řízení provozu vlaků. Ať už evropský vlakový zabezpečovací systém ETCS (European Train Control System) nebo národní zabezpečovací systémy kontrolují správné řízení vlaku ve vysokých rychlostech. Bezpečnost rychlovlaků je na úrovni letecké dopravy a obdobně jako u letecké dopravy platí, že pokud již se nějaká nehoda ve vysoké rychlosti stane, obvykle má fatální následky. Vážnější nehody, kdy rychlovlaky ve vysoké rychlosti vykolejí, jsou však velmi vzácné. Od počátku provozu rychlovlaků se staly pouze tři, výše popsané.

Rekordmanem v bezpečnosti železnice je Japonsko. Vysokorychlostní železnice šinkanzen v Japonsku od roku 1964 přepravila téměř 7 miliard cestujících a za celou dobu nezaznamenala jedinou nehodu, při které by kdokoliv zahynul v důsledku provozu rychlovlaků. A to navzdory tomu, že železniční tratě jsou ohroženy zemětřesením nebo tajfuny. Šinkanzeny mají vyvinut speciální zabezpečovací systém, který v případě náznaků zemětřesení vlaky automaticky zastaví.

Jaký názor na bezpečnost železnice máte Vy? Máte obavy při využívání rychlovlaků v zahraničí nebo vlaků u nás? Vaše názory můžete sdělit pod článkem v komentářích.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *