Vysokorychlostní tratě v české ekonomice

Investice do výstavby páteřní vysokorychlostní tratě Praha – Brno – Ostrava je dnes odhadována na cca 190 miliard korun. I když je to méně než by v dnešních cenách stála výstavba dálnice z Prahy do Ostravy, stále je to vysoká částka na to abychom více přemýšleli o přínosech investice do vysokorychlostní železnice v ČR.

Každá investice do dopravní infrastruktury má minimálně dva ekonomické přínosy. První spočívá ve vytvoření pracovních míst přímo nebo nepřímo souvisejících s výstavbou. Podle empirických studií každý milión korun investovaný do výstavby vytvoří cca 3 pracovní místa. V případě doby výstavby vysokorychlostní tratě 15 let a tím investice 13 miliard korun ročně by takto bylo ročně „vytvořeno a udržováno“ 39 000 pracovních míst. Jen pro zajímavost: stavebnictví se v ČR podílí na tvorbě celkového HDP cca 14%.

jizdni doby rychlovlak auto letadlo
Srovnání cestovní doby (od dveří ke dveřím) auto, rychlovlak (HSR), vlak (rail), letadlo
Zdroj: Economic Analysis of High Speed Rail in Europe (2009)

Druhý ekonomický přínos, který se už obtížně vyčísluje, je dopad provozu vysokorychlostní železnice na regionální ekonomiky přes níž rychlotratě procházejí. Při srovnání individuální automobilové dopravy a dopravy rychlovlaky se doba cestování („ode dveří ke dveřím“) srovná při cestovní vzdálenosti cca 100 km, nad tuto vzdálenost se při použití rychlovlaku vytváří oproti autu časová úspora. Cestovní doba rychlovlakem Praha – Brno se předpokládá 60 min. a Praha – Ostrava 120 min. U obchodních cestujících lze ekonomické přínosy rychlé železnice vypočítat jako mzdové náklady na čas strávený navíc při pomalejším cestování autem. Pro „denní pendlery“ do zaměstnání jsou důležité výdaje za jízdné. Ekonomický přínos by byl zejména pro zaměstnance s vyššími příjmy, kdy lze odhadovat jak snížení nákladů na denní dojíždění oproti automobilové dopravě tak možnost nižších nákladů na bydlení v místech dále vzdálených od center Prahy nebo Brna. Při předpokladu denního dojíždění cca do 100 km by se takto otevřely nové pracovní příležitosti občanům Jihlavska a Olomoucka. Nepřímý dopad rychlého spojení Prahy, Brna a Ostravy by byl také ve vyšším propojení služeb a obchodu těchto center a tím celkovém zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Nové vysokorychlostní tratě by zároveň uvolnily současné přetížené železniční koridory v okolí velkých měst pro příměstskou dopravu, u které by došlo ke zrychlení a tím zhodnocení ušetřeného času.

Neméně důležitým dopadem by bylo přeskupení dopravního trhu podél vysokorychlostní trati ve prospěch železnice a s tím spojenými ekologickými a bezpečnostními aspekty. Ekonomicky by se jistě dalo vyčíslit snížení nehodovosti a jejich následků auto versus vlak.

Jan Švejnar
Jan Švejnar v Pardubicích
(Wikimedia,
Michal Louč, 2008)

Dle česko-amerického ekonoma Jana Švejnara jednou z investic, která by ČR pomohla, je vybudování vysokorychlostní železnice na území republiky. Na jihlavské Vysoké škole polytechnické Jan Švejnar uvedl: „Kdyby byla Vysočina dobře propojená dopravními tepnami, tak by to velice pomohlo k lepšímu fungování trhu práce. Tím by mohla být najednou i celá republika, kdybychom zde měli rychlovlaky. Lidé jsou ochotní cestovat půlhodiny za prací, rychlovlakem se můžete dostat už hodně daleko. Výkonnost ekonomiky by pak díky vysokorychlostní železnici mohla stoupnout o patnáct až dvacet procent „.

 

Studie (en): Ekonomická analýza vysokorychlostní železnice v Evropě (2009).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *