Railjet ÖBB rakouský a Railjet ČD

Railjet salzburg
Wikimedia, autor Ralf Roletschek

Railjet má v sousedním Rakousku velmi dobré jméno.  Je provozován Rakouskými spolkovými drahami ÖBB jako pohodlná a rychlá vlaková souprava na dálkové tratě. Railjety začaly jezdit koncem roku 2008 na lince Mnichov – Salzburg – Vídeň – Budapešť.  O rok později byla přidána linka z Vídně přes Salzburg do Bregenze a Curychu. A od roku 2011 jezdí z Vídně také jižním směrem do Grazu, Klagenfurtu a Villachu. Cesta railjetem se stala velmi oblíbenou nejen mezi mladými lidmi, seniory nebo turisty, ale také obchodními cestujícími. A co si vlastně představit pod obchodním označením railjet, jaký vlastně tento vlak je?

Railjet ÖBB

railjet 230 km/h
foto: Wikimedia, autor xelacoaster

Railjet je marketingové označení vlakové soupravy a kvality služeb poskytovaných na jeho palubě. Typická souprava railjetu je složena ze 7 tlakotěsných vozů Siemens Viaggo Comfort tažených lokomotivou Taurus a na druhém konci vlaku vybavená řídícím vozem. Při změně směru jízdy není tedy potřeba lokomotivu přepřahat. Vlaková souprava je schopna dosáhnout rychlosti 230 km/h a v Rakousku je považována za rychlovlak. Souprava bez lokomotivy má délku 185 m (s lokomotivou Taurus 205 m) a kapacitu 408 sedadel. ÖBB vlastní celkem 51 souprav railjet.

Railjet Premium
Premium oddíl,
(Wikimedia, autor Wiki05, 2008)

Při příjezdu do stanice vás rakouská souprava zaujme elegantním červeno-šedým zbarvením s velkým bílým nápisem „railjet“ na bocích vozů. Vnitřní prostor je rozdělen do tří cestovních tříd: economy (2. třída), first (1. třída) a business (třída 1+). Sedadla v obou prvních třídách jsou potažena černou kůží a vybavena červenými podhlavníky, sedadla v druhé třídě mají olivově zelenou barvu.  Sedadla v economy třídě jsou uspořádána po dvojicích jako v letadle a pár jich je po čtyřech se stolkem. Každé dvě sedadla mají k dispozici elektrickou zásuvku. Vlak můžete volně procházet, přechodové dveře mezi vagóny jsou trvale otevřené a jsou poměrně široké.

OBB railjet Economy
Economy oddíl,
(Wikimedia, autor Maxiiie)

Na začátku a konci vagónu oddělují prostor pro cestující a uličku u toalet prosklené posuvné dveře otevíratelné fotobuňkou nebo tlačítkem. Každý vůz je vybaven několika LCD panely na kterých se neustále střídají informace o jízdním řádu vlaku vč. aktuálního zpoždění, příp. náskoku, momentální rychlost a mapa s aktuální polohou vlaku. Vnitřní prostor vozu je v porovnání s naším Pendolinem prostorný, je zde také dostatek prostoru pro zavazadla. Vlak je vybaven bistrem nebo restaurací, informačním místem a zajímavostí je koutek s dětským kinem. Pro jízdu v rakouském railjetu je zapotřebí pouze běžná jízdenka bez jakéhokoliv příplatku a není povinná ani místenka.

Railjet ČD

railjet LCD panel navigace
LCD panel s navigací
(Wikimedia, xelacoaster, 2012)

Již v roce 2010 České dráhy (ČD) projevily zájem o několik jednotek netrakčních souprav Siemens Viaggo Comfort, které měly původně objednané rakouské dráhy ÖBB. ČD chtěly tyto soupravy nasadit na trasu Hamburg – Berlín – Praha – Vídeň a tím také podmínily objednávku u společnosti Siemens. Když v roce 2011 svůj úmysl nákupu souprav ČD dobrovolně oznámily ve Věstníku veřejných zakázek, překvapivě se odvolala Škoda Transportation, která svůj „nový konkurenční vlak“ představila pouze v ppt prezentaci. Po zamítnutí odvolání od Úřadu pro hospodářskou soutěž se zdálo, že nákupu nic nestojí v cestě. Avšak po krachu jednání ČD s německými drahami DB o nasazení jednotek mezi Prahou a Berlínem, byla objednávka souprav opět ohrožena. Situaci nakonec vyřešila dohoda s rakouskými drahami ÖBB o společném provozu souprav pod rakouským obchodním názvem „railjet“ na trase Praha – Brno – Vídeň – Štýrský Hradec (Graz). V srpnu 2012 ČD definitivně uzavírají objednávku na 7 sedmi-vozových souprav Viaggo Comfort s jejich výrobcem, společností Siemens.

A kdy se můžeme těšit na svezení railjetem v Česku? Na lince Praha – Brno – Vídeň – Graz by mělo být nasazeno 7 modro-šedých railjetů ČD a 3 červeno-šedé railjety ÖBB od prosince 2014. Od zahájení jízdního řádu 2014/15 bude tedy možné rychlovlaky využít také na vnitrostátním spojení Praha – Pardubice – Brno – Břeclav v pravidelném dvouhodinovém taktu. Stejně jako v Rakousku, ani u nás by neměl být v railjetch vyžadován žádný příplatek nebo povinná rezervace. Railjety ČD budou od svých rakouských bratrů odlišné nejen v barevném provedení, ale také kapacitou a uspořádáním jednotlivých vozů. Počet sedadel bude navýšen na 442 (business 6, 1. třída 42, 2. třída 384+10). Vlak bude vybaven restaurací, WiFi připojením k internetu, vlakovou recepcí, dětským kinem, prostorem pro přepravu jízdních kol, elektrickými zásuvkami pro každé 2 sedadla a bude plně klimatizován.

český railjet výkres
RailJet v barvách ČD
foto: ČD

Na to jak soupravy Railjet ČD budou přesně vypadat si musíme ještě chvíli počkat. Ve dnech 17. a 18.4.2013 se můžete alespoň přijít podívat na předváděcí jízdy zapůjčené rakouské soupravy railjet. Pojede na spoji SC 513 do Bohumína s odjezdem z Prahy v 16.29, zpět následující den v 7.18 z Bohumína (SC 506). Byl také přidán mimořádný mezinárodní spoj EC 30000 dne 17.3.2013 s odjezdem v 8:39 z Wien Meidling, 11:20 z Brna, příjezd do Prahy 14:18. A zpět 18.4. jako EC 30003 v 11:44 z Prahy hl.n., příj. Brno hl.n. v 14:25 a Wien Meidling 16:21. Až se svezete, můžete napsat své zážitky do komentáře dolů pod tento článek.

21 thoughts on “Railjet ÖBB rakouský a Railjet ČD”

  1. Je to nádherné svezení , pohodlí více prostoru než se mačkat v kupé a skrčené nohy zásadně už vyhledávám jízdu jenom tímto vlakem.Škoda že je méně sedadel po směru jízdy.Jsem rád že jsem mohl na tomto vlaku ve firmě pracovat . Prostě vlak super

  2. Rakouský dopravce ÖBB zvažuje nasazení railjetu na nové spojení Wien – Venezia. Toto by mělo být v provozu od prosince 2013 nejprve ve standardu InterCity.

  3. Nemám k Railjetu výhrad. Jediná věc, která mi vadí, je absence kupé. Mnoho lidí upřednostní vlak například před autobuem jen kvůli kupé. Původně jsem se bál, že s velkoprostorovým uspořádáním budou sedačky moc namačkané, naštěstí se mé obavy nenaplnily. Naopak. Byl sem velice mile překvapen, mohutná opěrka na hlavu poskytuje člověku pohodlí na vysoké úrovni a přesto jsou sedačky uspořádány poměrně úsporně. Bravo!

    1. Já jel railjetem (rakušáci zásadně píší slovo railjet malými písmeny) poprvé v roce 2009 a potom ještě několikrát v Rakousku. I když mám také radši kupéčka, tak kupodivu v railjetu mi ty velkoprostorové vozy tolik nevadí. Je pravda, že většinou se mi podařilo hned po nástupu na Wien Meidling chytit místo u stolečku. Ale i tak mi subjektivně přijde ten prostor dobře zpracovaný. Je tam dost místa a hluk se tam taky moc nešíří.

      1. To ale neznamená, že by se rušilo napojení Bratislavy na ten TEN-T projekt. Akorát se asi bude hledat jiné stavební řešení.

  4. Railjet – český nebo rakouský, víc vadí, že u těchto nových koncepcí souprav je prakticky / až na pár míst / nemožnost ovlivnit svůj směr jízdy a podřídit se tomu jak je souprava nastavena. Zeptejte se cestujícíh jestli raději sedí po směru či protisměru jízdy.
    Dále také proč se najednou upouští od uspořádání “ kupé “ moderní je sice velkoprostorové, ale proč to vše nemůže být vyvážené ku prospěchu a zájmu jednotlivých cestujích. Tak nákladné by to nebylo a jistě by to cestující uvítali.
    Jinak je to jistě plus pro ČD. Teď ještě, kdyby na to byly “ koleje“ aby se možnosti souprav využili optimálně, komfort neznamená jen dobře sedět, ale být na místě včas, když někdo repasuje koridor za miliardy korun a rychlost se zvýší z původních 130 NA 160KM/H tak to tedy těm investicím moc neodpovídá. Ale to jsem zase trošku jinde.Vzpomínám si, jestli se nepletu, kdysi hodně dávno také byla úvaha, že by mohla kdysi vznikající větev na západ, končit v Praze……ale byla to jen sen snů.

  5. Nejsem železniční odborník, tak se ptám: proč není Railjet obousměrný, řídící vůz by přece v případě potřeby mohl být na obou koncích a nemusela by se používat drahá lokomotiva?

    1. Souprava railjet je složená pouze z netrakčních vagónů včetně řídícího vozu na jedné straně. Laicky řečeno nemá žádné motory k pohonu. Výhoda tohoto řešení spočívá v tom, že může jezdit v různých napájecích systémech, vždy s lokomotivou určenou pro danou zemi. Další výhodou je, že může bý souprava zkrácena, příp. prodloužena dle potřeby. No a samozřejmě cena je mnohem nižší jen za „vagóny“ než za celou soupravu, např. typu ICE nebo TGV. Ale tato otázka by měla směřovat především na výrobce, firmu Siemens.

      1. Děkuji za vysvětlení. Máte pravdu, žádný vůz nemá pantograf, takže nemá ani pohon. To tedy ale znamená, že pokud vlak jede „vzad“, lokomotiva soupravu tlačí, že?

  6. V Břeclavi přivítal railjet „sám nejvyšší představitel“ ČD – ředitel Petr Žaluda. 🙂 Má slušný podíl na tom, že vůbec railjety začnou v ČR jezdit pravidelně od prosince 2014.

  7. Historicky první railjet s cestujícími vjel do ČR dnes v Břeclavi v 9:45. 🙂 Jde o zvláštní mezinárodní spoj EC 30000 Wien – Brno – Praha. Jízdu využívají hlavně fandové, železničáři a média. Až dorazí ve 14:18 do Prahy, tak to bude velká sláva, bude pokřtěn. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *