Kniha Rychlá železnice i v České republice spatřila světlo světa již v roce 2012. Jde však o dílo v naší zemi ojedinělé, které si zaslouží opakované zmínky. Autorskému kolektivu pod vedením Petra Šlegra se podařilo populárním způsobem představit problematiku vysokorychlostních tratí (VRT) a vlaků na zahraničních příkladech. Kromě popisu zahraničních úspěchů autoři předkládají určitou koncepci české vysokorychlostní železnice a její napojení na stávající železniční síť v ČR. Kniha je graficky zdařile zpracovaná se spoustou nádherných fotografií a unikátních map. Její majitelé se k ní jistě rádi vracejí.

V první části nazvané „Vysokorychlostní železnice ve světě“ tato kniha encyklopedicky popisuje vybrané příklady ze zahraničí (Španělsko, Francie, Německo, Benelux, Švýcarsko, Japonsko, Jižní Korea, Čína a další). Hned v úvodu jsou v kapitole „Historie rychlosti“ na jakési časové ose od roku 1903 zaznamenány zvyšující se světové rychlostní rekordy a porovnávána maximální rychlost běžného provozu ve světě a v ČR. Tlustá červená čára velmi dobře ilustruje, jak česká železniční síť v rychlostech postupně za světem zaostává.

V druhé části autoři odpovídají na otázku „Proč a jak stavět vysokorychlostní železnici v ČR“. I železniční laici tuší, že železniční síť u nás výrazně zaostává svou kvalitou za síti silniční. Poslední nová delší železniční trať byla postavena v roce 1953, zatímco v roce 1963 vláda schválila koncepci rozvoje dálnic a rychlostních komunikací. Začátkem 90. let vládní rozhodnutí schválilo modernizaci čtyř železničních koridorů, jejichž modernizace probíhá dodnes. Díky modernizaci došlo v některých úsecích ke zvýšení rychlosti až na 160 km/h. Ve srovnání se silniční síti však nedošlo k budování „železničních dálnic“ v nové trase, ale spíše k opravě části „silnic 1. třídy“. Výsledkem je to, že železniční doprava je schopna konkurovat silniční pouze na trase Praha – Ostrava a to jen částečně. V této části knihy autoři rovněž vyvracejí rozšířené mýty o vysokorychlostní železnici, např. že ČR je malá pro rychlovlaky nebo že rychlovlaky jsou hlavně pro mezinárodní dopravu, příp. že VRT jsou investičně velmi náročné.

Ve třetí a poslední části kniha detailně popisuje možné trasy VRT a jejich napojení na konvenční tratě (Rychlá spojení) v jednotlivých krajích ČR. Každému kraji je zde věnována jedna kapitola. Trasování Rychlých spojení vychází z doposud zpracovaných studií a navrhuje nová řešení tam, kde ještě žádné studie zpracovány nebyly. Tato řešení vychází z dopravních a ekonomických úvah autorů. Mimo trasování jsou zde odhadovány dopady na regionální a meziregionální dopravu v krajích.

Kniha by neměla chybět žádnému dopravnímu odborníkovi a už vůbec ne příznivci železniční dopravy. Měla by být i jakousi povinnou četbou pro politické zástupce, kteří rozhodují o dopravní koncepci naší země. Knihu, kterou vydalo Centrum pro efektivní dopravu, o.s., je možné zakoupit ve větších knihkupectvích, v ČD centrech nebo v eShopu ŽelPage za 690 Kč.