Rychlovlaky jsou v mnoha zemích světa velmi oblíbeným dopravním prostředkem. Nejznámějšími jsou francouzské vlaky TGV, japonské šinkanzeny nebo německé ICE. A protože vývoj rychlovlaků jde neustále kupředu, výzkumníci z Německého centra pro letectví a kosmonautiku – DLR pracují na konceptu rychlovlaků budoucnosti. Jak si takový rychlovlak němečtí inženýři představují?
Archiv rubriky: Novinky
Nejdelší vysokorychlostní trať zprovoznili v Číně
(Wikimedia licence CC BY-SA 3.0, autor: Alancrh, 2011)
Čína opět udělala mílový krok v budování své železniční sítě vysokorychlostních tratí. Dne 25.12.2012 otevřela po 7,5 letech výstavby nejdelší vysokorychlostní trať na světě, dlouhou 2 298 km, spojující Peking s jihočínským Kantonem (angl. Guangzhou). Trať je projektovaná a stavěna na rychlost 350 km/h, avšak zpočátku bude max. rychlost pro čínské rychlovlaky 300 km/h. I přesto urazí rychlovlak tuto vzdálenost za cca 8h, což je velké zrychlení oproti dřívějším 20 hodinám jízdy. Na této čínské rychlotrati bude jezdit více než 150 rychlovlaků denně. Jízdenka pro 2. třídu vyjde na 865 čínských jüanů (cca 2 700 Kč).
Eurotunnel přepravil 300 miliónů cestujících
(Wikimedia licence CC BY-SA 3.0, autor: Kenyh, 2011)
Eurotunel (angl. Channel Tunnel) je od svého vzniku v roce 1994 převratnou železniční stavbou. Velmi dobře si pamatuji zážitek, kdy jsem poprvé nejel z Francie do Británie trajektem, ale celý autobus najel do speciálního vlaku a podmořským tunelem jsem projel v osobním vagónu společnosti Eurotunnel. Letos v říjnu po téměř 18 letech provozu oslavil tento železniční tunel 300 miliónů přepravených cestujících mezi kontinentem a britskými ostrovy. To znamená v průměru 50 000 cestujících denně.
Rakouská Westbahn zrychluje na 250 km/h
Westbahn neboli Západní dráha představuje nejdůležitější rakouskou železniční trať spojující města Vídeň, St. Pölten, Linz a Salzburg. V celé své délce byla uvedena do provozu v roce 1860. Od svého vzniku byla postupně modernizována a již v osmdesátých letech byla plánována výstavba nových úseků s cestovní rychlostí 250 km/h. Od roku 2001 jsou postupně otevírány úseky modernizované na rychlost 200 km/h (St. Pölten–Ybbs/Donau, Amstetten–St. Valentin, St. Valentin–Asten a Asten–Linz) v celkové délce 116 km.
Příprava vysokorychlostních tratí v ČR zahájena?
Tak nám páni poslanci schválili rozpočet na rok 2013 a s ním také 45,2 milionů korun pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na přípravu vysokorychlostních tratí. Podle Ministerstva dopravy jsou peníze určeny na „studii proveditelnosti, která prokáže ekonomickou opodstatněnost a zreviduje území, po kterém by měla jednotlivá rychlá spojení vést“. Ministerstvo dopravy (MD), ale i Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) postupně nahrazuje pojem „Vysokorychlostní tratě“ novým termínem „Rychlá spojení“. Dle MD Rychlé spojení „lépe“ vystihuje modernizaci současných železničních tratí, které budou navazovat na nově budované vysokorychlostní tratě. Podle tohoto konceptu bude cestovní doba rychlovlakem z Prahy do většiny krajských měst 1h a do nejvzdálenější Ostravy 2h.
Spuštění webu
Web o vysokorychlostní železnici v různých zemích světa a její možné budoucnosti v ČR byl spuštěn v základní verzi. Ještě je potřeba doplnit spoustu obrázků, videí a některé texty. Pokud vás něco napadne, tak neváhejte a pište své náměty a připomínky.
Předem děkuji!
Lubomír Kaplan
10.10.2012