Turecko nejspíš znáte jako turistickou destinaci na pomezí Evropy a Asie. Tato bouřlivě se rozvíjející země výrazně investuje do rozvoje železnice a výstavby nových vysokorychlostních tratí. V posledních deseti letech se železniční síť rozrůstá průměrně o 137 km nových železničních tratí ročně a rozšířila se tak z 9 700 km na téměř 11 000 km.
Archiv rubriky: Novinky
Česká železnice v r. 2030 – konference na Raildays 2013
Na Mezinárodní železniční veletrh Czech Raildays se letos můžete těšit ve dnech 18. – 20. 6. 2013 v prostorách nádraží Ostrava hl. n. V rámci veletrhu bude pořádána zajímavá odborná „vizionářská“ konference „Česká železnice v roce 2030“, která mimo jiné nastíní současný stav a budoucí vývoj vysokorychlostní železnice v ČR. Moderovaná konference se bude konat 18. – 19. 6. 2013 v reprezentativním kongresovém sále ostravského hotelu Imperial. Můžete si stáhnout podrobnou pozvánku s programem a přihlášku na seminář. Stručnou ochutnávku toho, na co se můžete těšit, najdete v následujících řádcích.
Rychlá spojení Ministerstva dopravy
Pojem „Rychlá spojení“ pro vysokorychlostní železnici začalo Ministerstvo dopravy (MD) používat někdy kolem roku 2011. Dle MD Rychlá spojení (RS) lépe vystihují potřebu zajištění rychlého a kvalitního spojení mezi velkými městy v ČR, případně jejich napojení na významná sídla v zahraničí. Pod tímto pojmem by tedy neměla být vnímána pouze infrastruktura ve smyslu vysokorychlostních tratí (VRT), ale také provoz na těchto tratích, včetně rychlé meziregionální dopravy. MD novou filozofii shrnulo pod heslem „od tras ke spojením“.
High speed 2 Londýn – Brimingham do roku 2026
(Wikimedia licence CC BY-SA 3.0, autor: Cnbrb, 2013)
Spojené království Velké Británie a severního Irska se chystá do roku 2026 zprovoznit vysokorychlostní trať mezi Londýnem a Briminghamem. Půjde o první fázi vysokorychlostního spojení „High speed 2“ (HS2) s délkou trati 225 km (140 mil) a maximální rychlostí 400 km/h (250 mph). Stavět se bude od roku 2017. Další pokračování dál na sever rozdvojením rychlotratě u Birminghamu v jedné větvi do Manchesteru a v druhé větvi do Leedsu bude budováno v druhé fázi s dokončením do roku 2032. Celá tato „HS2 Ypsilonka“ bude mít délku zhruba 563 km (350 mil).
Opravdu jsme tak pomalí pro „rychlá spojení“?
Ministerstvo dopravy „vyložilo karty na stůl“ a 7. března 2013 seznámilo poslance Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny se svou strategií budování prvních vysokorychlostních tratí (VRT) v Česku. Vlastně se ministerstvo tak trochu pochlubilo, že se jim na poslední chvíli podařilo prosadit první českou vysokorychlostní trať do transevropské dopravní sítě TEN-T. Konkrétně se jedná o 60 km dlouhý úsek mezi Prahou a Lovosicemi. Tato rychlotrať byla zařazena do „core“ TEN-T se závazkem dokončení do roku 2030, proto aby na něj mohly být čerpány dotace EU. Pro českou železniční dopravu mnohem významnější úsek Praha – Brno ani neprosazovali, protože jej údajně nestihnou do roku 2030 dokončit. Prý stačí, když bude v cílech do roku 2050. Tento přístup byl přítomnými poslanci silně kritizován (viz audiozáznam pod článkem)
Railjet ÖBB rakouský a Railjet ČD
Railjet má v sousedním Rakousku velmi dobré jméno. Je provozován Rakouskými spolkovými drahami ÖBB jako pohodlná a rychlá vlaková souprava na dálkové tratě. Railjety začaly jezdit koncem roku 2008 na lince Mnichov – Salzburg – Vídeň – Budapešť. O rok později byla přidána linka z Vídně přes Salzburg do Bregenze a Curychu. A od roku 2011 jezdí z Vídně také jižním směrem do Grazu, Klagenfurtu a Villachu. Cesta railjetem se stala velmi oblíbenou nejen mezi mladými lidmi, seniory nebo turisty, ale také obchodními cestujícími. A co si vlastně představit pod obchodním označením railjet, jaký vlastně tento vlak je?
TGV Paříž – Barcelona
V Paříži to vše začalo. První vlak TGV se vydal z pařížského nádraží Gare de Lyon jižním směrem v září 1981. Tenkrát dojel pouze do francouzského Lyonu. Až v roce 2001 vysokorychlostní trať LGV Méditeranée dosáhla v Marseille břehů Středozemního moře. V sousedním Španělsku první rychlovlak AVE spojil Madrid s jihošpanělskou Sevillou v roce 1992. V únoru 2008 byla kompletně zprovozněna španělská rychlotrať LAV Madrid – Barcelona. Jak ve Francii, tak ve Španělsku se mohutně budovaly vysokorychlostní tratě. Zbývalo jediné, propojit vysokorychlostním spojením obě země.
TGV Ouigo – low-cost rychlovlak
TGV vlaky se Francií prohánějí již více než 30 let. Byly to teprve druhé komerční rychlovlaky na světě a první v Evropě. Rychlovlak TGV zcela změnil dálkovou železniční dopravu a přinesl železnici obrovskou konkurenční výhodu. Provozovatel vlaků TGV, francouzský dopravce SNCF, se nyní snaží do rychlovlaků přitáhnout nové skupiny cestujících. Dne 19.2.2013 proto SNCF představila dceřinou společnost Ouigo, která by měla fungovat na principu low-cost dopravce. Jejich první vysokorychlostní linka bude z větší části kopírovat první trať TGV Sud-Est z roku 1981 mezi Paříží a Lyonem.
Vysokorychlostní tratě v české ekonomice
Investice do výstavby páteřní vysokorychlostní tratě Praha – Brno – Ostrava je dnes odhadována na cca 190 miliard korun. I když je to méně než by v dnešních cenách stála výstavba dálnice z Prahy do Ostravy, stále je to vysoká částka na to abychom více přemýšleli o přínosech investice do vysokorychlostní železnice v ČR.
Vysokorýchlostná železnica na Slovensku
Vysokorychlostní železnice to nejsou jen vysokorychlostní tratě, ale také rychlovlaky. Vysokorychlostní tratě (VRT) by v případě modernizace stávající tratě měly mít rychlost alespoň 200 km/h a v případě novostavby 250 km/h. O žádné takové VRT v současnosti na Slovensku připravované nevím. Z roku 2007 je starší dokument Príprava siete vysokorychlostních tratí v Slovenskej republike (autor Ing. Milan Melčár). Ovšem první vlaštovka, která by na Slovensko mohla brzy přivést rychlovlaky TGV nebo ICE je projekt TEN-T (Priority Project 17) propojení Paříže, Štrasburku, Stuttgartu, Vídně a Bratislavy.