Rychlovlaky budoucnosti

Rychlovlak budoucnosti
foto: DLR

Rychlovlaky jsou v mnoha zemích světa velmi oblíbeným dopravním prostředkem. Nejznámějšími jsou francouzské vlaky TGV, japonské šinkanzeny nebo německé ICE. A protože vývoj rychlovlaků jde neustále kupředu, výzkumníci z Německého centra pro letectví a kosmonautiku – DLR pracují na konceptu rychlovlaků budoucnosti. Jak si takový rychlovlak němečtí inženýři představují?

Německé rychlovlaky by měly “létat” rychlostí 400 km/h, měly by být bezpečnější a úspornější. Aby byly vlaky schopné dosáhnout takovéto rychlosti a byly i úspornější než současné rychlovlaky, musí být jejich aerodynamika dokonalá jako u letadel. A pro zvýšení bezpečnosti by měly být „nosy vlaku“ vyrobeny ze speciálních materiálů, aby mohly pohltit část kinetické energie při případném nárazu.

Ve svém konceptu „Next Generation Train“ vytvořili vědci německého institutu DLR dvouposchoďový rychlovlak pro 1 600 cestujících bez vnitřních schodišť. Jak lze provozovat dvouposchoďový vlak bez schodišť? Právě kvůli vysokému počtu cestujících a možnosti rychlého nástupu a výstupu na nádražích počítá koncept s vybudováním dvouúrovňových nástupišť. Navíc by jedny dveře byly určeny jen pro výstup a jedny pro nástup. Cestující by se tedy vlakem pohybovali pouze jedním směrem. V horním patře rychlovlaku by byla první třída, ve spodním druhá třída. Toto uspořádání rychlovlaku by zabránilo frontám cestujících při nástupu a výstupu. Koncepci německého rychlovlaku budoucnosti si prohlédněte ve videu.

zdroj: DLR

Nejdelší vysokorychlostní trať zprovoznili v Číně

Čína výstavba vysokorychlostní trati
výstavba vysokorychlostní trati Guangzhou-Shenzhen
(Wikimedia, Alancrh, 2011)

Čína opět udělala mílový krok v budování své železniční sítě vysokorychlostních tratí. Dne 25.12.2012 otevřela po 7,5 letech výstavby nejdelší vysokorychlostní trať na světě, dlouhou 2 298 km, spojující Peking s jihočínským Kantonem (angl. Guangzhou). Trať je projektovaná a stavěna na rychlost 350 km/h, avšak zpočátku bude max. rychlost pro čínské rychlovlaky 300 km/h. I přesto urazí rychlovlak tuto vzdálenost za cca 8h, což je velké zrychlení oproti dřívějším 20 hodinám jízdy. Na této čínské rychlotrati bude jezdit více než 150 rychlovlaků denně. Jízdenka pro 2. třídu vyjde na 865 čínských jüanů (cca 2 700 Kč).

rychlovlaky CRH3
rychlovlaky CRH3 na VRT Wuhan–Guangzhou
(Wikimedia, 火车仔, 2010)

Zprovozněním nové strategické vysokorychlostní trati z hlavního města do jihočínské provincie Kanton (sousedící s Hong  Kongem) se rozrostla vysokorychlostní železniční síť v Číně na 9 300 km. Již nyní Čína disponuje nejrozsáhlejší vysokorychlostní železnicí na světě a do roku 2015 chce mít v provozu cca 18 000 km vysokorychlostních tratí. A to přitom historie první čínské vysokorychlostní tratě sahá teprve do roku 2002. Vysokorychlostní železnice však dostala významnou prioritu jako trvale udržitelný dopravní prostředek, který navíc významně stimuluje ekonomický rozvoj regionů.

zdroj: SCMP
zdroj: SCMP

 

Zdroje: Wikipedie, CNR, CSR

Eurotunnel přepravil 300 miliónů cestujících

Eurotunnel vlak
vlak na přepravu automobilů a autobusů
(Wikimedia, Kenyh, 2011)

Eurotunel (angl. Channel Tunnel) je od svého vzniku v roce 1994 převratnou železniční stavbou. Velmi dobře si pamatuji zážitek, kdy jsem poprvé nejel z Francie do Británie trajektem, ale celý autobus najel do speciálního vlaku a podmořským tunelem jsem projel v osobním vagónu společnosti Eurotunnel. Letos v říjnu po téměř 18 letech provozu oslavil tento železniční tunel 300 miliónů přepravených cestujících mezi kontinentem a britskými ostrovy. To znamená v průměru 50 000 cestujících denně.

 

Eurotunel
vjezd do Eurotunelu ve Francii
(Wikimedia, Holger Weinandt, 2008)

Otevření tunelu znamenalo také obrovský rozmach vysokorychlostní železniční dopravy mezi Paříží a Londýnem a mezi Bruselem a Londýnem. Společnost Eurostar provozující rychlovlaky typu TGV téměř úplně zlikvidovala leteckou konkurenci. Nejrychlejší vlakové spojení z Londýna St. Pancras International do Paříže-Nord dnes trvá 2:16 a z Londýna St. Pancras International do Bruselu-Midi 2:18. Autem potřebujete na tyto vzdálenosti cca 5h. Není se tedy čemu divit, že železniční doprava má na této trase dominantní podíl. To vše by ale nebylo možné jen díky Eurotunelu. Současně s tunelem byly budovány na francouzské a belgické straně vysokorychlostní tratě (VRT) „LGV Nord“ a v roce 2010 byla na britských ostrovech kompletně dokončena VRT „High Speed 1“ s max. cestovní rychlostí 300 km/h. V samotném tunelu, který je dlouhý 50,45 km, je max. rychlost 160 km/h.

 

Do Eurotunelu se chystá od roku 2015 německý železniční dopravce DB. Plánuje provozovat vlakové spojení Frankfurt nad Mohanem – Londýn (cestovní doba cca 5h) s rychlovlaky ICE 3 (class 407). Toto spojení také výrazně zkrátí cestovní dobu vlakem z ČR do Londýna. Železniční nadšenci však mohou již dnes využít vysokorychlostní vlaky (téměř) z ČR do Londýna. Nejrychlejší spoj z Prahy do Londýna zabere 14:25 a je s přestupem z DB ExpressBusu v Norimberku na rychlovlak ICE, dále ve Frankfurtu na další vlak ICE do Bruselu a z Bruselu již rychlovlakem Eurostar do Londýna. Vyhledejte si vysokorychlostní vlakové spojení.

Eurotunel statistika
přepravení cestující a náklad v Eurotunelu
(Wikimedia, Nkocharh, 2012)

 

zdroj: Wikipedie, Eurotunnel

Rakouská Westbahn zrychluje na 250 km/h

lokomotiva na westbahn
zdroj: ÖBB infrastruktur

Westbahn neboli Západní dráha představuje nejdůležitější rakouskou železniční trať spojující města Vídeň, St. Pölten, Linz a Salzburg. V celé své délce byla uvedena do provozu v roce 1860. Od svého vzniku byla postupně modernizována a již v osmdesátých letech byla plánována výstavba nových úseků s cestovní rychlostí 250 km/h. Od roku 2001 jsou postupně otevírány úseky modernizované na rychlost 200 km/h (St. Pölten–Ybbs/Donau, Amstetten–St. Valentin, St. Valentin–Asten a Asten–Linz) v celkové délce 116 km.

westbahn
rakouská dráha Westbahn
(Wikimedia, OPNVKarte, 2012)

 

Pro dosažení max. rychlosti 250 km/h však bylo potřeba nejen modernizace současné železniční trati, ale postavit úplně nové úseky vysokorychlostní železniční tratě. „Nová západní dráha“ tak by se dal nazvat nově budovaný úsek o délce 44 km mezi Vídní a Welsem, jehož výstavba byla zahájena v roce 2003. Kapacita trati zde byla zvýšena ze 2 na 4 koleje. Byly postaveny nové tunely a mosty a zvýšena rychlost až na 250 km/h. Tisíce návštěvníků se dne 23.11.2012 účastnilo oslav dokončení výstavby celé rychlodráhy na nádraží Tullnerfeld. Po změně jízdního řádu 9. prosince 2012 dojde ke zkrácení jízdní doby mezi Vídní a St. Pölttnem o cca 20 min, jízdní doba bude nově jen 25 min. (rychlost 144 km/h) a v úseku Vídeň – Salzburg bude 2:22 (rychlost 134 km/h) místo současných 2:45. Těchto časů budou dosahovat rakouské vlakové soupravy RailJet a německé rychlovlaky ICE. Vysokorychlostní železnice Wien – St. Pölten v infobrožuře (německy).

V roce 2015 by mělo dojít ke zvýšení rychlosti na 250 km/h na dalším úseku železniční trati Westbahn mezi Ybbs an der Donau a Amstetten.

cestovní doby vlakem z Vídně
cestovní doba vlakem z Vídně dnes (červeně) a v roce 2025+ (zeleně) zdroj: ÖBB infrastruktur

 

Zdroj: ÖBB, Wikipedia – Westbahn

Příprava vysokorychlostních tratí v ČR zahájena?

příprava vyskorychlostních tratí v ČR
cestovní doba vlakem z Prahy na síti rychlých spojení, mapka: MD ČR

Tak nám páni poslanci schválili rozpočet na rok 2013 a s ním také 45,2 milionů korun pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na přípravu vysokorychlostních tratí. Podle Ministerstva dopravy jsou peníze určeny na „studii proveditelnosti, která prokáže ekonomickou opodstatněnost a zreviduje území, po kterém by měla jednotlivá rychlá spojení vést“. Ministerstvo dopravy (MD), ale i Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) postupně nahrazuje pojem „Vysokorychlostní tratě“ novým termínem „Rychlá spojení“. Dle MD Rychlé spojení „lépe“ vystihuje modernizaci současných železničních tratí, které budou navazovat na nově budované vysokorychlostní tratě. Podle tohoto konceptu bude cestovní doba rychlovlakem z Prahy do většiny krajských měst 1h a do nejvzdálenější Ostravy 2h.

Náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhy z organizace SŽDC Ing. Petr Šlegr pro deník E15 řekl: „schválením 45,2 milionů korun pro SFDI příprava vysokorychlostních tratí v ČR formálně začala“. Ing. Šlégr je velkým zastáncem VRT a podle něj je nejvyšší čas s přípravou začít, pokud chce stát zahájit výstavbu tratí do konce desetiletí. Prvními úseky VRT by měly být Praha–Lovosice a Praha–Benešov.

V letech 2012-13 navíc naplno běží příprava nového programového období kohézní politiky EU v letech 2014-2020, kdy se rozhoduje za jakých podmínek a do jakých oblastí poputují dotace EU. A nejde o málo, dopravní stavby lze financovat až z 85% z dotace. Ze současného fondu soudržnosti, který financuje významné meziregionální dopravní stavby, se značná část financí přesune do nového fondu Connecting Europe Facility (CEF). Peníze z CEF ale nebudou mít státy jisté, členové unie o ně budou soutěžit. „Těžko uspějeme s něčím jiným, než s vysokorychlostními tratěmi. Zvláště vezmeme-li v úvahu, že plánem unie je současnou síť rychlotratí ztrojnásobit,“ dodal Šlegr.

A nám cestujícím nezbývá než netrpělivě čekat na výsledky studie proveditelnosti „Rychlých spojení“ a doufat, že zůstane zachována systémová cestovní doba Praha – Brno 60 min. a Praha-Brno-Ostrava 120 min. Pokud by se výrazněji zredukovaly rychlosti na nové klíčové vysokorychlostní trati mezi Prahou a Brnem, znamenalo by to i nižší využitelnost rychlovlaků z Ostravy do Prahy, kdy by se cestovní doba na VRT přes Brno přiblížila současným 3h po železničním koridoru přes Českou Třebovou.

Zdroj: MD ČR, E15

Spuštění webu

Web o vysokorychlostní železnici v různých zemích světa a její možné budoucnosti v ČR byl spuštěn v základní verzi. Ještě je potřeba doplnit spoustu obrázků, videí a některé texty. Pokud vás něco napadne, tak neváhejte a pište své náměty a připomínky.

Předem děkuji!

Lubomír Kaplan
10.10.2012